FOTOGALERIE: Snímky, ze kterých i po 50 letech mrazí. Palach dostal do ulic desetitisíce lidí

FOTOGALERIE: Snímky, ze kterých i po 50 letech mrazí. Palach dostal do ulic desetitisíce lidíNOVÉ
20. ledna po 15 hodině se na Václavském náměstí začal shromažďovat smuteční průvod, který se stal mohutnou manifestací smutku a solidarity s odkazem Jana Palacha. V jeho čele nesli studenti transparent s heslem Věrni zůstaneme, standartu s československým státním znakem, státní i smuteční vlajky a portrét Jana Palacha. Mnohatisícový průvod se vydal směrem k Můstku, dále pokračoval ulicí Na příkopě a Revoluční a přes Staré Město došel před budovu filozofické fakulty, kde se odehrála pietní slavnost. Foto:

Foto: Miloň Novotný

 

Panorama

unikátní fotografie

Vojtěch Šeliga

Jan Palach dokázal před 50 lety svým činem alespoň na chvíli vyburcovat československou společnost. Příkladem může být Palachův pohřeb, který se stal manifestací vůči sovětské okupaci. Zobrazují to fotografie Miloně Novotného, který dokázal lednové události ledna 1969 výmluvně zachytit. Serveru Echo24 je poskytla fotografka Dana Kyndrová, která zároveň připojila i své fotografie z odhalení posmrtné masky roku 1990.

Probudit národ z letargie a vyburcovat ho k odporu proti nastupující normalizaci po okupaci ze srpna 1968. Takové bylo poselství Jana Palacha, který se 16. ledna 1969 zapálil na pražském Václavském náměstí. Jeho čin sice politický vývoj nezměnil, mnohým ale dodával v době normalizace sílu.

Server Echo24 získal unikátní fotografie Miloňě Novotného. Ten patří mezi fotografy, kteří události ledna 1969 zachytili nejlépe. „Miloň Novotný přišel téměř o všechny negativy ze srpna 68, neb ty filmy dal reportérům časopisu Quick, aby to otiskli v Německu. Což se také stalo a bylo to pod jménem jeho přítele fotografa z agentury Magnum. Po revoluci již byly negativy snímků nedohledatelné. Naštěstí fotky z pohřbu Jana Palacha nikam neposlal, tak se to zachovalo,“ uvedla pro Echo24 fotografka Dana Kyndrová.

18. ledna po 17 hodině zahájili dva studenti pod rampou Národního muzea v Praze se solidarity s Palachovým činem hladovku. Záhy se k nim připojili další mladí lidé nejen v Praze ale i na dalším místech republiky, takže počet hladovkářů vzrostl na sedmdesát osob
18. ledna po 17 hodině zahájili dva studenti pod rampou Národního muzea v Praze se solidarity s Palachovým činem hladovku. Záhy se k nim připojili další mladí lidé nejen v Praze ale i na dalším místech republiky, takže počet hladovkářů vzrostl na sedmdesát osob Foto:

Foto: Miloň Novotný

Jan Palach podlehl následkům rozsáhlých popálenin 19. ledna 1969. Jeho pohřeb v Praze o šest dní později se stal velkou manifestací za svobodu a demokracii. Smutečního průvodu Starým Městem se tehdy zúčastnilo na 200 000 lidí, což Novotný zachytil na svých fotografiích.

Náměstí Krasnoarmějců před filozofickou fakultou lidé spontánně přejmenovali na náměstí Jana Palacha. Tento název ale získalo náměstí úředně až 20. prosince 1989.
Náměstí Krasnoarmějců před filozofickou fakultou lidé spontánně přejmenovali na náměstí Jana Palacha. Tento název ale získalo náměstí úředně až 20. prosince 1989. Foto:

Foto: Miloň Novotný

„Miloň Novotný byl průkopník a dnes již nesporný klasik české humanisticky orientované fotografie 20. století. Ačkoli v jeho díle najdeme i fotografie zachycující okupaci Československa v roce 1968 či pohřeb Jana Palacha, těžiště jeho tvorby rozhodně netvoří reportáž. Byl fotografickým básníkem všedního dne a měl neuvěřitelnou schopnost vidět ve zdánlivě banálních výjevech hluboké lidské obsahy,“ popsala fotografa Dana Kyndrová.

„Po sovětské okupaci Československa se Miloň Novotný ocitl na černé listině a prakticky tak přišel o možnost své snímky publikovat. V zahraničí jeho fotografie vycházely buď anonymně, nebo pod cizími jmény, a nemálo jeho negativů zmizelo neznámo kde. Na sklonku života ještě stihl nafotografovat Sametovou revoluci roku 1989. Necelé tři roky po ní, na prahu doby, v níž jeho talentu nestály v cestě žádné zákazy, však náhle zemřel,“ dodala.

Podobně jako u studentské stávky se dvě dekády po Palachově smrti normalizační média vyhýbala i zmínce o jeho činu, lidé však na něj nezapomněli. A pietní akt ke 20. výročí jeho smrti v lednu 1989 nečekaně otřásl československým komunistickým režimem. Nečekaně se totiž změnil v nejsilnější výbuch protestu proti režimu. Tisíce lidí se nebály opakovaně projevit nespokojenost a riskovaly tvrdý zásah pořádkových sil. Intenzita protestů překvapila nejen vládnoucí politiky, ale také opozici.

Až po listopadu 1989 se památka Jana Palacha začala konečně připomínat. Náměstí před Filozofickou fakultou UK dostalo jeho jméno a v lednu 1991 byla na budově školy odhalena posmrtná maska od Olbrama Zoubka. Tento akt zachytila fotografka Dana Kyndrová.

Odhalení posmrtné masky Jana Palacha 16. ledna 1990.
Odhalení posmrtné masky Jana Palacha 16. ledna 1990. Foto:

Foto: Dana Kyndrová

Čtěte také: Spikleneckým teoriím o 17. listopadu věří zklamaní a nedocenění lidé, říká historik