„Opozice utrpěla rozpočtovou lobotomii“. Rozpočet pokračuje v „babišovském“ stylu

STÁTNÍ ROZPOČET

„Opozice utrpěla rozpočtovou lobotomii“. Rozpočet pokračuje v „babišovském“ stylu
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Foto: Jan Zatorsky
1
Domov

Záviš Dobiašovský

Česko pokračuje cestou rozpočtů s nevídanými schodky, které odstartovala za covidu vláda Andreje Babiše. Sněmovnou prošel návrh s deficitem těsně pod třemi stovkami miliard a argumenty se příliš nelišily: dopadla na nás nečekaná krize. Nynější vláda s opozicí si vyměnily pozice obhájců a kritiků a objevují se spekulace i výtky, že se podobně jako v předchozích letech v příštím roce bude státní rozpočet opět novelizovat.

Sněmovna ve středu hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok, schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Příjmy rozpočtu mají činit 1,93 bilionu korun a výdaje 2,22 bilionu korun. Již podruhé tak výdaje překročí dva biliony korun. Vláda za své priority označila podporu obyvatel v souvislosti s růstem cen a energetickou krizí a také pokrytí výdajů souvisejících s válečným konfliktem na Ukrajině.

I sama vláda označila rozpočet za ne zcela ideální, podle ministra financí Zbyňka Stanjury i premiéra Petra Fialy (oba ODS) nejde o rozpočet, jaký si vláda představovala. „Ten rozpočet určitě není to, co bychom si jako členové vlády v ideálních časech přáli, ale je to realistický rozpočet, rozpočet, který nám umožní vyrovnat se s krizemi, kterým čelíme, a v tomto smyslu je to rozpočet vrcholně odpovědný,“ prohlásil před poslanci premiér s tím, že se Česko nachází v nejsložitější situaci ve své moderní historii, a je podle něho přirozené, že státní rozpočet na rok 2023 tomu odpovídá. Ujistil, že vláda pracuje na změnách, které zjednoduší chod státu, a hledá cesty, jak co nejlépe ušetřit peníze.

I premiérův poradce a ekonom Štěpán Křeček připouští v rozpočtu problémy, ambice podle něj utlumila letošní krizová situace a snaha udržet společnost „pohromadě“. „Přál bych si, aby se schodek snižoval rychleji, nicméně viděli jsme to třeba ve Velké Británii, kdy historicky nejkratší dobu vládnoucí premiérka předložila balík ambiciózních reforem, ale v zásadě to hned musela odpískat a finanční trhy to spíš vyplašilo a přineslo to více škody než užitku. Na tom se ukazuje, že v krizi, kdy se spousta ukazatelů vyvíjí tak, že nejdou predikovat, dynamicky se proměňují základní parametry v ekonomice, není rozumné řešení přidávat do nestability další zásadní reformní změny,“ řekl deníku Echo24 Štěpán Křeček s tím, že doufá v příležitost pro změny v příštím roce. Strukturální schodek se podle něj však podaří snížit spíše méně než o 70 miliard.

Tvrdší kritice podrobila rozpočet opozice. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) zpochybnila navrhované příjmy, hlavně příjmy z daní z neočekávaných zisků a z odvodů z prodeje elektřiny. Předpokládá, že kvůli tomu bude nutné v příštím roce rozpočet novelizovat.

„Samozřejmě to může záležet na vývoji cen energií. Pokud budou klesat tak jako v posledních měsících, tak se sice vybere méně, ale také by se vydalo méně peněz na stropy u domácností a firem. Takže by tam sice byl výpadek v příjmech, ale i ve výdajích a ta celková bilance by se příliš měnit nemusela. V posledních letech jsme rozpočty v průběhu roku předělávali, protože přicházely naprosto mimořádné okolnosti, ale já se domnívám, že jestliže nebude nějaká radikální změna, která by přenastavila vše, s čím jsme počítali, tak nebude potřeba s výsledným schodkem nijak dramaticky hýbat,“ dodal Štěpán Křeček.

Předseda SPD Tomio Okamura zase vyčítal vládě hlavně zadlužování nebo pomoc Ukrajině na úkor pomoci českým občanům a českým firmám. „Když jsem sledoval jednání kolem státního rozpočtu, mám pocit, že opozice utrpěla rozpočtovou lobotomii. Začala říkat věci, které jsou naprosto nesmyslné a vzájemně se vylučují. Na jedné straně jsme slyšeli kritiku, že vláda málo pomáhá domácnostem a firmám a na druhé straně kritiku, že schodek je příliš vysoký. Musíme si vybrat buď jedno nebo druhé, ale kritizovat oboje zároveň je nesmysl,“ řekl Štěpán Křeček s tím, že se podle něj debata kolem rozpočtu změnila jen v mediální cvičení, které ukazuje, že diskuze o rozpočtu postrádá racionalitu.

„Obávám se, že mnozí poslanci ztrácí ekonomickou kompetenci vůbec vést tu diskuzi, používají nesmyslné argumenty a vnímám to trošku jako úpadek. Přál bych si, aby ta diskuze byla celkově na vyšší úrovni, je to nejdůležitější zákon, byl bych rád, kdyby do budoucna byla kritika smysluplná, aby se třeba daly i nějaké věci zapracovávat, opozice může přicházet se zajímavými podněty, na to se ale rezignovalo a zvítězila snaha co nejvíce ten rozpočet poplivat,“ kritizoval jednání Štěpán Křeček.

Kritici rozpočtu však nepochází jen z opozičního tábora, a vláda je některými poradci či i jejími podporovateli tlačena k tomu, aby přistoupila v mimořádné situaci ke zvyšování daní. Zatímco premiér Petr Fiala trvá na tom, že jeho vláda daně zvyšovat nebude, objevují se i náznaky, že se situace může v příštím roce změnit. Podle Miloše Růžičky, jednoho z nejvlivnějších politických marketérů, který stojí za úspěšnými kampaněmi koalice Spolu, vláda nemůže v současnosti potřebu zvýšit daně přiznat, aby nepřihrála na smeč prezidentskému kandidátovi a bývalému premiérovi Andreji Babišovi (ANO).

Z pozice premiérova poradce Růžička v rozhovoru pro pro CzechCrunch naznačil, že Petr Fiala si kritický stav rozpočtu uvědomuje a po lednových volbách chystá změny. Naopak Štěpán Křeček podle svých slov žádné informace o tom, že by se cokoliv odkládalo kvůli prezidentským volbám, nemá.

Návrh rozpočtu počítá s nárůstem státního dluhu ke konci roku až na 3,075 bilionu korun. Jeho skutečná výše pak bude záviset na tom, jak bude letos i v příštím roce hospodařit státní rozpočet. Pro letošní rok se počítá s jeho nárůstem na 2,779 bilionu korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu mají vzrůst na téměř 70 miliard korun.