Vystrašila nás válka a inflace. Lidé ztrácejí uvážlivý úsudek a přistupují na vyšší ceny

Státem nařizované marže obchodníků by byly krokem zpět do socialistické ekonomiky. Vláda Petra Fialy totiž začala sledovat ceny některých potravin, zda se u nich neobjevují vysoké marže. Ty však stanovují sami obchodníci s ohledem na tržní prostředí a také kvůli svým závazkům. Podobně vláda zkoumala marže benzinových pump u vysokých cen pohonných hmot. Poté, co se na přehnané zdražování nepřišlo, stát snížil spotřební daň na benzin a naftu.

Vysoký růst cen potravin se rozjel znatelně poté, co Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Během několika dní a týdnů začal zdražovat veškerý sortiment v obchodech. Znatelný nárůst cen je však patrný u pečiva, zeleniny a také u některých mas. Ministerstvo zemědělství pod vedením Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) proto přistoupilo spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže ke sledování cen u těchto vybraných potravin.

Ministerstvo začalo marže kontrolovat z toho důvodu, že panuje přesvědčení, že prodejci uměle navyšují ceny potravin a přispívají tím k vysoké inflaci. Podobné podezření panovalo i u čerpacích stanic, kde cena benzinu a nafty vystřelila k 50 korunám za litr. I tam se vláda zaměřila na kontrolu marží, přesto žádné vysoké navyšování neodhalila. Fialův kabinet se proto odhodlal ke snížení spotřební daně od června o 1,50 korun na litr benzinu i nafty.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy by opatření mělo cenu potravin snížit. Důvodem dle něj skutečně je, že obchodníci si marže navyšují. „Prodejci potravin – například řetězce – zneužívají situace v tom smyslu, že si pod vlivem napjaté atmosféry ve společnosti navyšují zisky nad rámec toho, co je běžné. Za normálních okolností by tak činit ani moc nemohly. Veřejnost je však v současnosti vyplašená zprávami o všudypřítomné inflaci, již nyní podněcuje právě válka. Lidé tak ochotněji než jindy přistoupí na vyšší ceny zahrnující i výrazněji navýšenou marži, neboť pod vlivem zjitřené atmosféry ztrácejí uvážlivý úsudek,“ uvedl Kovanda.

Inflační tlaky jsou pak dle něj způsobeny tím, že ve světě nyní probíhají mimořádné události, které se desítky let neodehrávaly. Tedy koronavirová pandemie nebo válka Ruska na Ukrajině. „Čerpací stanice, rafinérie nebo právě prodejci potravin tak mohou dosahovat vyšších marží, které jsou však z velké části jen důsledkem určité paniky na trhu,“ uvedl Kovanda.

Proti jakémukoliv zasahování do marží obchodníků se jednoznačně staví poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček. Podle něj by měli obchodníci mít právo si volit marže jaké chtějí. „Zákazník si vždy může vybrat, zda si daný produkt koupí nebo půjde do jiného obchodu. Aby stát nakazoval, jaká je maximální povolená marže, mi nepřijde, že by něco mělo dělat s tržní ekonomikou. Spíše to patří do režimu předrevolučního. Myslím si, že maximálně se může udělat evidence marží jaké jsou, aby stát o nich měl informace. Rozhodně ale by se němelo přistoupit k nějaké regulaci marží,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Podle něj není v moci státu rozhodovat o tom, co by měla být přiměřená marže nebo u jakých potravin být mohou. Podobně uvažuje i Svaz obchodu a cestovního ruchu, podle kterého není marže u potravin průkaznou hodnotou. Tou je ziskovost. Ministerstvo by tak podle svazu mělo spíše sledovat zisky u zemědělců i výrobců.

Jedním z mála kroků, ke kterým se Fialova vláda může odhodlat, je snížení DPH na potraviny. Jedná se však o velký zásah na trhu, který by však mohl být v současné mimořádné době ospravedlnitelný. Agrární analytik Petr Havel však uvádí, že vláda si tento krok dvakrát rozmyslí kvůli napjatému státnímu rozpočtu. „Skoro nikde totiž nezaznívá, že máme velmi vysokou daň z přidané hodnoty právě na potravinách. Polsko mělo 5 procent a nyní mají 0 procent. Němci mají 7 procent a my máme 15 procent,“ řekl pro Echo24 Havel.

Podle něj se také jedná o skoro jedinou možnost, co se dá dělat proti cenám potravin z rozhodnutí vlády. Zastropování cen, které prosazuje například hnutí ANO, by totiž bylo velmi zneužitelné.