Larvy a sarančata jako evropská pochoutka. Co už vám smí v EU na talíř či do pečiva

V Evropě jde zatím o potraviny, které mohou při pohledu často budit přinejmenším pochybnosti. Ať už jde o sarančata, larvy či jakýkoliv z tisíců druhů jedlého hmyzu, v jiných částech světa jde často o tradiční součást jídelníčku. V posledních letech tak Evropská unie dává oficiální razítko na hmyz, který smí legálně putovat na unijní trh, zpracování se přitom může týkat různých druhů potravin od pečiva po těstoviny i mléčné výrobky. Musí být však vždy řádně označeny.

Hmyz jako potravinu povolila evropská legislativa už v roce 2015. Existuje asi 2000 druhů jedlého hmyzu, v EU je však zatím možné používat pro potravinářské účely pouze čtyři. K poslednímu povolení přitom došlo v lednu po pětiletém procesu schvalování. Evropská komise otevřela dveře pro prášek z celých larev potemníka moučného, zařadila ho mezi tzv. nové potraviny.

Mezi další povolený hmyz jako tzv. novou potravinu pak patří cvrček domácí, potemník stájový a saranče stěhovavé. V současné době má Evropský úřad pro bezpečnost potravin na stole podle webu komise pět dalších žádostí o schválení hmyzích produktů. V EU je povoleno přibližně 200 „nových potravin“ a dalších několik stovek žádostí je na cestě. Podle unijního práva se novou potravinou rozumí „jakákoli potravina, která se běžně v rámci EU nekonzumovala před květnem 1997“. Nové potraviny mohou získat povolení jen v případě, že jejich konzumace nepředstavuje žádná zdravotní rizika, dodává komise na svém webu.

Tato kategorie zahrnuje inovativní potraviny či inovativní metody jejich výroby, ale také potraviny, které jsou v jiných částech světa považovány za tradiční, například některé druhy hmyzu. Nové potraviny prochází přísnými kontrolami bezpečnosti a musí být vždy pro zákazníka řádně označeny.

Podle novely prováděcího nařízení EU bude možné prášek z UV ošetřených larev potemníka moučného využít v široké škále potravin – od pečiva, těstovin a bramborových produktů až po mléčné výrobky a ovocné kompoty. To platí i pro další hmyz. Na českém trhu tak lze najít například chléb a proteinové tyčinky s obsahem cvrččí moučky, cvrčky v čokoládě, těstoviny s hmyzem a další produkty.

Evropská unie v posledních letech výrazně urychlila schvalování jedlého hmyzu jako alternativního zdroje bílkovin. Tento krok je motivován údajně rostoucí poptávkou po potravinách a zároveň klesajícími zemědělskými výnosy, píše server eunews. V současné době má EFSA na stole podle webu komise dalších pět žádostí o schválení hmyzích produktů. Hmyz na jídelníčku Evropanů podle EK „přispěje k cílům strategií Green Deal a Farm to Fork.“

Evropská komise se na svém webu mimo jiné odkazuje na to, že podle Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) může konzumace hmyzu pomoci zmírnit tlak na životní prostředí a řešit rostoucí poptávku po potravinových zdrojích v důsledku populačního růstu a zvyšujících se nákladů na tradiční živočišnou produkci.