Pacifikem pluje rozsáhlý pás pemzy z podmořské sopky velký téměř jako Lichtenštejnsko

Pacifikem pluje k Austrálii pás pemzových úlomků o rozloze 150 kilometrů čtverečních. Informoval o tom zpravodajský server BBC. O koberci lehké přírodní pěnovité sopečné vyvřeliny, velkém skoro jako Lichtenštejnsko, podala zprávu v polovině srpna dvojice Australanů, kteří do něj cestou na plachetnici na Fiji bezděčně vpluli v noci. Odborníci mají za to, že pemza pochází z podmořské sopky poblíž ostrovního státu Tonga, která vybuchla 7. srpna.

Pemza vzniká, když se láva rychle ochladí. Velké pásy této plovoucí horniny se většinou utvoří, pokud se podmořský vulkán nenachází příliš hluboko. V regionu se takové útvary na hladině vytvoří zhruba jednou do pěti let, uvedl geolog Scott Bryan z technologické univerzity v Queenslandu. Plouvoucí pole se rozdělilo na dvě hlavní části, dodává geolog a odkazuje přitom na satelitní snímky.

„V tuto chvíli na hladině plave přes bilion kousků pemzy. Postupem času se pole rozdělí a roztrousí po oblasti,“ vysvětluje geolog. Nyní pásy sopečné vyvřeliny unáší proudy západní směrem k Fiji, patrně proplují kolem francouzského zámořského území Nová Kaledonie a ostrovního státu Vanuatu.

„Je možné, že za rok dosáhnou Austrálie, ale nevíme, zda takovou dobu vůbec vydrží,“ řekl k plovoucímu koberci křehké horniny Martin Jutzeler z tasmánské univerzity. Při cestě Pacifikem se kousky pórovité pemzy mohou stát domovem řady mořských živočichů. Jestliže pemza dopluje až do Austrálie, mohla by přispět k oživení Velkého bariérového útesu, myslí si někteří odborníci.

Čtěte také: Odstraňte vlky ze seznamu přísně chráněných živočichů, vyzývají myslivci. Chtějí je střílet