Jde to i bez fotosyntézy. Kyslík vzniká i na dně oceánů, ohlásili vědci přelomový objev

Na dně Tichého oceánu se nachází oblast, kde vzniká kyslík. A to bez řas či dostupnosti slunečního záření. Tým vědců, který zkoumá ekosystémy na mořském dně o fenoménu věděl od roku 2013, ale považoval jej za chybu senzorů. Po opakovaném měření však publikoval závěry svého výzkumu v odborném časopise Nature Geoscience upozorňuje Nature. Za tvorbou kyslíku na mořském dně stojí tzv. manganové konkrece s vysokým obsahem vzácných kovů. Přesný mechanismus vzniku kyslíku však chtějí vědci ještě objasnit při dalším bádání.

„Na této planetě existuje ještě jiný zdroj kyslíku, než je fotosyntéza,“ představil studii jeden z jejích autorů Andrew Sweetman. Vědci přes deset let zkoumali mořské ekosystémy v oblasti Clarion- Clipperton Zone (přibližně mezi Havají a Mexikem). Od přibližně poloviny minulého desetiletí různé týmy vědci zkoumali mořské dno v této oblasti velké asi 4 500 000 čtverečních kilometrů. Za tu dobu tam objevili řadu dosud neznámých živočišných druhů. Oblast je také v zájmu výzkumu kvůli velkému množství tzv. manganových konkrecí, které vznikají nánosy kovů. Kvůli vysokému obsahu vzácných kovů jsou také hledány možnosti podmořské těžby.

Tým vědců, který s objevem přišel, však zkoumal především ekosystémy a život na mořském dně. Podstatou výzkumu bylo měření mořského dna za pomocí sensorů umístěných ve zvonech, které na mořské dno tým položil. Vědci svůj postup popisují jako zkoumání „uzavřeného mikrokosmu na mořském dně“. Následně několik dní zkoumal pomocí senzorů takto život na mořském dně. Právě ubývání kyslíku ve zvonu dosvědčovalo přítomnost živých organismů. K překvapení týmu vědců však v prvních dnech přítomnost kyslíku ve zvonu nejdříve stoupala, a to až trojnásobně, až později začala klesat. Tým to nejdříve považoval za chybu senzorů a měření v letech 2021 a 2022 v oblasti opakoval.

Nyní jsou však vědci přesvědčeni, že se nejedná o náhodu, ale že zdrojem kyslíku jsou právě manganové konkrece. Ty podle měření na povrchu vykazují napětí až 0,95 voltu. Na štěpení kyslíku z vody je potřeba 1,5 voltu. Vědci se tak domnívají, že více těchto konkrecí blízko sebe může napětí zvyšovat až ke kritické hranici. Kde přesně tuto energii berou není jasné. Vědci však chtějí jev dále zkoumat, podle nich by mohl pomoci s hledáním lepších katalyzátorů. „Možná je na dně oceánu nějaký návod, který by nám pomohl vyrobit lepší katalyzátory,“ uvedl k výzkumu spoluautor studie a chemik Franz Geiger.

Objev, že je možný vznik kyslíku bez fotosyntézy, podle vědců však také nabourává snahy o o objevení života na jiných planetách. Právě kyslík byl považován za signál, že na planetě může probíhat fotosyntéza. „Přítomnost kyslíku na jiných planetách by se možná musela interpretovat opatrněji,“ uvádí Eva Stüekenová z univerzity St. Andrews.