Vyšší výplaty pro pozvané Ukrajince než pro Čechy? Vláda mluví o 1,2 násobku zaručené mzdy
Foto: Shutterstock
Nedostatek pracovních sil vede českou vládu ke stále výraznějšímu otevření náruče vůči pracovníkům z Ukrajiny. Ročně jich chce stát přijmout až 40 tisíc. Ukrajinští zaměstnanci by navíc měli získat 1,2 násobku zaručené mzdy, což se nelíbí Hospodářské komoře, odborům a ani části opozice. „Dojde tedy k tomu, že zaměstnanci z Ukrajiny budou mít garantovanou vyšší mzdu než čeští pracovníci na stejných pozicích,“ říká mluvčí komory Miroslav Diro.
Do českých firem bude moci přijít dvojnásobný počet Ukrajinců se zaměstnaneckými kartami než doposud. Ročně to má být místo 19 600 až 40 000 lidí, rozhodla vláda. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) na tiskové konferenci informoval, že součástí schváleného materiálu je výše minimální mzdy ukrajinských pracovníků na 1,2 násobku zaručené mzdy. Mělo by to zaručit, aby nebyli z trhu práce vytlačováni čeští zaměstnanci. Podle Hospodářské komory ale nové mzdové kritérium ztíží pozici především malým podnikům.
„Cílem je zlepšení pozice českých pracujících. Záměrem je, aby nebyli ve vyjednávání oslabováni tím, že jim bude zaměstnavatel tvrdit, že vždy může najít někoho levnějšího. Ukrajinští pracovníci v současné době mají reálně nejnižší mzdy a tím výhodu před domácími zaměstnanci. Za pravdu nám dávají i odbory a zaměstnavatelé, kteří s tímto postupem souhlasili. Navíc čeští zaměstnanci už za více než 1,2 násobek minimální mzdy většinou pracují,“ uvedl Petříček pro Echo24.
„Toto nařízení vlády není v rozporu se zákonem. V současnosti už existuje podobný postup pro nábor vysoce kvalifikovaných zahraničních zaměstnanců. V tomto režimu je požadovaný limit 1,5 násobku hrubé roční mzdy, aby mohli do ČR tito odborníci přijít pracovat,“ dodal Petříček.
Hospodářská komora vyšší počet kvalifikovaných pracovníků z Ukrajiny vítá, ale zaručený 1,2 násobek mzdy pro ně odmítá. „Větší firmy vyplácejí vyšší mzdy, než jsou zaručené, proto se se mzdovým kritériem zřejmě lépe vyrovnají. Prosadili jsme letos, aby byl Režim Ukrajina zpřístupněn i malým podnikům od šesti zaměstnanců. Kvůli mzdovému kritériu ale vláda malým podnikům opět ztíží vstup v režimu,“ uvedla viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.
„Zaměstnavatelé podle našich analýz aktuálně postrádají přes 500 tisíc zaměstnanců a nedostatek zručných lidí je hlavním důvodem, který brání rychlejšímu růstu ekonomiky. Pracovníci z ciziny jsou krátkodobým řešením, dlouhodobým je změna vzdělávacího systému. Je správné, že vláda chce tento problém řešit, byť mohla navýšení kvóty projednat už dříve. Nicméně nikdy bych si nemyslel, že odboráři a ministryně sociální demokracie budou chtít české zaměstnance mzdově znevýhodňovat,“ řekl pro Echo24 Miroslav Diro za Hospodářskou komoru.
Zároveň však dodává, že komora nesouhlasí s tím, aby ukrajinští zaměstnanci dostávali více peněz. „Ministryně spolu s odbory totiž požadovali, aby zaměstnavatelé zaměstnancům z& Ukrajiny vypláceli medián nebo alespoň 1,2násobek zaručené mzdy v daném oboru. Dojde tedy k tomu, že zaměstnanci z Ukrajiny budou mít garantovanou vyšší mzdu než čeští pracovníci na stejných pozicích. Se mzdovým znevýhodňováním českých zaměstnanců nesouhlasí Hospodářská komora, ale také třeba MPO, MZe, KZPS nebo AMSP. Návrh usnesení tak odešel na jednání vlády se zásadním rozporem,“ uvedl Diro.
Vládní ustanovení se nelíbí ani odborům. Porušuje podle Asociace samostatných odborů (ASO) české zákony i Evropskou sociální chartu. Nenaplňuje pravidlo stejné odměny za stejnou práci, a diskriminuje tak české zaměstnance.
„Je pro mne nepřijatelné, že vláda ČR odsouhlasila diskriminaci českých zaměstnanců ve prospěch Ukrajinců. Popřela základní pracovní a sociální práva českých občanů a zaměstnanců,“ uvedl předák ASO Bohumír Dufek. ASO je druhá největší odborová centrála v Česku. K jejím členům patří vlivný Lékařský odborový klub – Svaz českých lékařů (LOK-SČL) či Odborové sdružení železničářů (OSŽ).
Podle údajů ministerstva práce mělo na konci loňska v Česku zaměstnání 121 086 lidí z Ukrajiny. Tvořili tak přes pětinu zahraničních zaměstnanců v ČR.
Pracovníci z Ukrajiny nebudou vydělávat víc než Češi, slibuje Maláčová
Na stůl vláda dostala dvě varianty stanovení jejich mzdy. Podle první by síly v režimu Ukrajina měly dostat aspoň medián pro svou profesi. Podle druhé varianty by to měl být nakonec schválený 1,2násobek zaručené mzdy, tedy letos podle profese minimálně od 16 020 do 32 040 korun. Navýšení kvót mělo původně platit od dubna. Podle Hospodářské komory se termín „fakticky posouvá“ na začátek listopadu, nabírání většího počtu žádostí o místo by mělo začít v září.
Proti návrhu se postavila například tradičně protiimigrační SPD. „Předsednictvo SPD s tímto postupem vlády ČR nesouhlasí a považuje to za naprosto skandální. Jde o zvýhodnění zahraničních pracovníků na trhu práce v neprospěch českých,“ uvedla strana ve svém vyjádření.
Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) však nebudou Ukrajinci vydělávat více než Češi. „Nechci, aby cizinci konkurovali našim lidem levnou prací. Zároveň nechci, aby měli cizinci vyšší platy, než Češi. Za stejnou práci má být stejná odměna, ať už jí dělá kdokoliv. Je tu návrh, aby Ukrajinci v daných profesích dostávali 1,2 násobek zaručené mzdy. Hospodářská komora křičí, že Ukrajinci budou mít víc než Češi. Jenomže to není pravda! Mzdy u nás rostly a my víme, že Češi už dnes tyhle peníze vydělávají. Takže kdyžby Ukrajinci dostávali jen zaručenou mzdu, byli by opět hůře placeni než naši lidé. A obírali by je o práci. A tím se vracíme na začátek,“ uvedla před časem.
Hospodářská komora argumentuje nesmyslností návrhu. „Stejně tak by odbory a paní ministryně mohli brzy prosazovat, aby se speciálně Slovákům povinně snížilo mzdové ohodnocení, protože u nás podle ČSÚ i Úřadu práce pobírají vyšší mzdy než Češi,“ uvedl Diro.
Program pro přijímání pracovníků z Ukrajiny má ČR od roku 2016. Původně jeho prostřednictvím smělo přijet 3800 lidí ročně. Kvůli nedostatku pracovních sil a požadavkům zaměstnavatelů se počet už dvakrát zvyšoval. Nejdřív na 9600, pak na 19 600.
