V kabině našli tři mrtvé kosmonauty. Zemřeli při návratu do atmosféry

Poté, co Sovětský svaz prohrál pomyslný závod se Spojenými státy o vyslání člověka na Měsíc, soustředil se jeho vesmírný program hlavně na dlouhodobý pobyt člověka ve vesmíru a na vyslání vesmírné stanice. První orbitální stanici na světě Saljut 1 vypustil na oběžnou dráhu v dubnu 1971, její fungování ale dopadlo tragicky. První a jediná posádka, která stanici obývala, zahynula 30. června 1971 při návratu do atmosféry.

Neslavně přitom dopadl už první pokus o obydlení stanice, založené na vojenském projektu Almaz vyvíjeném od poloviny 60. let. Loď Sojuz 10 s tříčlennou posádkou odstartovala z Bajkonuru 23. dubna 1971 a zpočátku šlo všechno podle plánu. Loď se druhý den letu spojila se stanicí, kroužící ve výšce 200 kilometrů nad Zemí. Posádka však do ní kvůli závadě na spojovacím zařízení nemohla přejít. Mise tak byla po necelých dvou dnech zrušena a Sojuz 10 poté bezpečně přistál.

Lépe se při plnění úkolů na oběžné dráze vedlo následující trojici kosmonautů v Sojuzu 11, kteří do vesmíru odstartovali 6. června 1971. Posádka ve složení Georgij Dobrovolskij, Vladislav Volkov a Viktor Pacajev se o den později připojila k Saljutu, který se tak stal první kosmickou stanicí s posádkou v dějinách kosmonautiky. Stanice byla vybavena bohatou vědeckou aparaturou, mimo jiné astrofyzikální observatoří nebo speciálním skleníkem pro zkoumání chování rostlin v beztížném stavu.

Předposlední červnový den kosmonauti přestoupila zpátky do své kosmické lodi, která zahájila návrat k Zemi. Po přistání Sojuzu 11 ale záchranáři našli uvnitř lodi trojici mužů bez známek života.

Vyšetřování ukázalo, že exploze, jež oddělila orbitální úsek od návratové kabiny, způsobila otevření jednoho z ventilů, které měly sloužit k vyrovnání tlaku během sestupu atmosférou ve výšce pěti kilometrů. Stalo se tak 150 kilometrů nad Zemí – a kosmonauti neměli šanci přežít.