Průměrný dluh z hypoték a stavebního spoření činil 1,6 milionu Kč. V Praze 2,9 milionu

Průměrný dluh z hypoték a úvěrů ze stavebního spoření na jednoho klienta dosahoval koncem loňského roku v Česku 1,6 milionu korun. Nejvyšší byl v Praze, kde meziročně stoupl na 2,9 milionu Kč. Následoval Středočeský kraj s průměrným dluhem vázaným na bydlení 1,9 milionu Kč. Vyplývá to ze statistik Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.

Nejrychleji rostl průměrný dluh z hypoték a stavebního spoření na jihovýchodě republiky. Ve Zlínském kraji se meziročně zvýšil o 9,5 procenta a v Jihomoravském kraji o 9,4 procenta. Celkový objem dluhu vázaného na bydlení ale rostl nejrychleji v Praze (o 10,9 procenta) a v Plzeňském kraji (o 10,4 procenta).

Zatímco průměrná částka dlouhodobého dluhu se meziročně zvýšila ve všech krajích, počet klientů vzrostl pouze ve třech. Byl však tak velký, že kompenzoval pokles klientů v ostatních krajích. Růst počtu lidí s hypotékou či úvěrem ze stavebního spoření zaznamenala Praha, a to o dvě procenta (2350 lidí), Středočeský kraj o 1,5 procenta (2283 lidí) a Plzeň o 1,1 procenta (629 lidí).

V roce 2018 pokračoval trend z roku 2017. Zatímco ve většině krajů počet klientů s úvěry na bydlení klesal nebo stagnoval, v Praze, ve Středočeském kraji a v Plzeňském kraji rostl. "Důvodem je především přetrvávající silný zájem o bydlení v Praze a také zvyšující se ceny nemovitostí v hlavním městě. Řada lidí, kteří si nemohou dovolit pořídit vlastní byt v Praze, si pořizuje byty či rodinné domy v dojezdové vzdálenosti. Z toho těží především Středočeský kraj," uvedla ředitelka Bankovního registru klientských informací Lenka Novotná.

Na spotřebu si lidé nejvyšší částky půjčovali na Vysočině, kde registry evidovaly koncem roku 2018 průměrný krátkodobý dluh na klienta 214.000 korun. Následoval Středočeský kraj s 210.000 Kč a Jihočeský kraj s 207.000 Kč. Nejnižší průměrnou částku krátkodobého dluhu zaznamenal Moravskoslezský kraj a Zlínský kraj, a to shodně 183.000 Kč.

K regionům s nejhorší platební morálkou patří dlouhodobě Karlovarsko a Ústecko. Zatímco v Praze či ve Zlínském kraji má problémy se splácením krátkodobého dluhu osm procent klientů, v Ústeckém kraji jde o 15 procent a v Karlovarském kraji o 14 procent klientů.

"V obou nejohroženějších krajích zaznamenáváme ale největší zlepšení platební morálky v rámci celé ČR. Velmi dobře je to vidět také na tom, jak velká část krátkodobého dluhu není splácena. Podíl nespláceného krátkodobého dluhu se na Ústecku snížil meziročně o pětinu a na Karlovarsku dokonce o 22 procent," upozornil výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl. Za ohrožený dluh je považován takový, u kterého nebyly zaplaceny tři po sobě jdoucí splátky úvěru, nebo který byl prohlášen za okamžitě splatný.

V Ústeckém kraji na konci roku byla nesplácením ohrožena 6,4 procenta krátkodobého dluhu. V Karlovarském kraji a v Moravskoslezském kraji šlo o 6,2 procenta. Nejnižší poměr nespláceného krátkodobého dluhu zaznamenaly Vysočina (čtyři procenta) a Středočeský kraj (4,4 procenta).

Objem ohroženého dlouhodobého dluhu, tedy dluhu určeného na bydlení, klesl v celé ČR v průměru téměř o 15 procent. Nejrychleji klesal na Liberecku, a to o 23 procent. Nejpomaleji se objem ohroženého dlouhodobého dluhu snižoval v Moravskoslezském a ve Zlínském kraji, a to o osm procent.