Bezdomovci nemohou domů, uznává policie. Výjimku z nočního zákazu ale nemají

Bezdomovce čekají perné měsíce. Pandemie koronaviru pro ně připravila řadu komplikací, které souvisejí s opatřeními proti šíření nákazy. Lidé bez domova nemají výjimku v rámci nočního pohybu, policie i ministerstvo vnitra se ale shodují v tom, že nemá smysl je trestat za přestupek. V plnících se azylových domech navíc existuje vysoké riziko šíření, města proto nad rámec těchto zařízení chystají ubytování pro nakažené, někde i přes nelibost obyvatel. V zimě by se klienti i ošetřovatelé měli rovněž testovat na koronavirus, konkrétní plán ale ještě není.

Nařízení vlády zakazuje noční vycházení mezi 21:00 a 05:00 s několika výjimkami, bezdomovci mezi nimi nejsou. Policie i zástupci ministerstva vnitra ale se shodují v tom, že by se lidé bez domova za případné porušení restrikcí trestat neměli. V případě, že bezdomovce v noci potká, snaží se jim policie spíše domluvit či poradit.

„Žádný daný postup není. Policisté používají zdravý rozum a vycházejí podle místní a osobní znalosti. Jde o klasické přestupkové jednání, čili můžou mu dát pokutu, oznámit ho, domluvit mu, poradit či pomoci. Policisté nicméně volí individuální přístup, samozřejmě bezdomovce nemohou poslat jednoduše domů, proto se podobné případy řeší dle dané situace, v níž se osoba nachází,“ vysvětlil redakci policejní mluvčí Jan Daněk.

Podobného názoru je i ředitel odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra Radek Šubrt. Podle něj by bylo trestání bezdomovců za nesplnění zjevně nemožné povinnosti nejen neúčelné, ale i nepřiměřené. „Při zjištěné přítomnosti osoby bez domova na veřejně přístupných místech v době trvání zákazu či omezení volného pohybu osob by měl být aplikován sociální a nikoli represivní přístup,“ uvedl podle Armády spásy mimo jiné Šubrt.

Policisté by tak měli bezdomovce informovat o možnostech ubytování a doporučit mu přespání v těchto objektech. Šubrt ale upozorňuje, že pobyt bezdomovce například v azylovém zařízení nelze žádným způsobem vynucovat.

Praha vytvořila karanténní kapacity, v Plzni kvůli tomu vznikla petice

Hlavní město v souvislosti s možnou nákazou bezdomovců otevírá na Vyšehradě zařízení s kapacitou 60 lůžek. To má chránit Pražany s domovem i bez něj před šířením viru v ulicích. „Od jara pracujeme na rozšiřování míst, kde by lidé bez domova mohli trávit zimu. Případně kde by mohli trávit karanténu, pokud mají koronavirus, pakliže jejich zdravotní stav nevyžaduje větší péči,“ doplnil pro redakci mluvčí pražské radnice Vít Hofman.

Nejedná se ovšem o zdravotnické zařízení ani zařízení sociálních služeb, ale nahrazuje pouze pobyt v domácím prostředí, podléhá nicméně přísným hygienickým opatřením. Po celou dobu trvání karantény setrvají tito pacienti uvnitř objektu bez nutnosti vycházet. Dodržování karantény má pohlídat personál, zařízení provozuje Centrum sociálních služeb Praha, které ve spolupráci s organizací R-Mosty zajišťuje dopravu uživatelů služeb. Už v letos v září vyčlenila Praha jedno menší zařízení pro bezdomovce s prokázanou infekcí, kam jsou překládáni přímo z nemocnic. V něm jsou nyní celkem tři pacienti, kteří zároveň potřebují ošetřovatelskou péči.

V Plzni se ale nápad ubytovat bezdomovce nelíbí zcela všem. Téměř 1000 obyvatel zaslalo vedení města petici proti zřízení karanténního místa v budově bývalé konzervatoře, kde má být nanejvýš 16 lůžek. „K této historické budově mají občané obvodu citovou vazbu. Považují jej za své kulturní a společenské centrum, navíc je budova spojena s pietním místem. Do této základní školy v Masarykově ulici se po dubnových náletech v roce 1945 nevrátilo 38 dětí a paní učitelka,“ uvádí petice. Signatáři doufají, že město připraví vhodnější řešení.

Radní pro bezpečnost Martin Zrzavecký (ČSSD) argumentuje, že obyvatelé s bezdomovci nepřijdou do styku. Na dodržování pravidel bude dohlížet městská i státní policie, pomohou i sociální pracovníci a zdravotníci. „Potřebujeme rozběhnout objekt, který lze vytápět, kde teče voda, svítí se tam a kde je zázemí, abychom tam vytvořili lůžka pro karanténu, pokud by někdo byl nakažený,“ konstatoval Zrzavecký. „Nechceme, aby se nám covid pozitivní lidé bez domova toulali po ulicích a nákazu šířili,“ doplnil. Po skončení pandemie město zařízení zavře a objekt přestaví na novou radnici obvodu.

Kapacity se plní, bezdomovce i personál je třeba testovat

Ředitel sociálních služeb Armády spásy Jan František Krupa upozornil, že se vzhledem k počasí a i aktuální situaci začínají ubytovací kapacity Armády Spásy plnit. „Kapacita v našich noclehárnách bohužel není nekonečná. Je potřeba, aby pomoc nabídla města, která jako jediná mají k dispozici volné objekty,“ dodal Krupa. Přeplněné azylové domy se navíc mohou stát ohniskem nákazy, proto je podle odborníků žádoucí, aby sociální zařízení zajistily rozestupy mezi ubytovanými.

„V rámci našich azylových domů kapacita zatím stačí. Během zimních měsíců určitě bude fungovat testování, kdy nastanou tzv. zimní opatření pro osoby bez přístřeší. To ale bude trvat až od 1. prosince. Asi v poslední týden v listopadu představíme, jaké konkrétní kroky uskutečníme během zimy, kdy se budou navyšovat kapacity na ubytování,“ uvedl redakci Echo24 Jiří Wolf z Centra sociálních služeb Praha.

Stejně jako v domovech důchodců, testování by mělo odhalit potenciální nakažené, kteří by se následně oddělili a převezli do jiných prostor. U bezdomovců se situace komplikuje tím, že většinou nemají přehled o svém zdravotním stavu a neví, jaká opatření dodržovat. Azylové domy zatím jednají o tom, které formy testování využít. „Máme nakoupeny své, nyní se ještě čeká, zda použijeme i sady, které má rozdělit stát pro sociální zařízení,“ doplnil Wolf.