Kreml tlačí na Bělorusko. Zastavil dodávky ropy do běloruských rafinerií
roztržka rusko - bělorusko
NOVÉ
1
Rusko zastavilo dodávky ropy do běloruských rafinerií, surovina do nich neproudí už od 1. ledna, oznámila dnes běloruská státní energetická společnost Belněftěchim. Minsk a Moskva se před koncem loňského roku nedokázaly dohodnout na podmínkách dodávek na letošní rok. Bělorusko je důležitou tranzitní zemí pro přepravu ruské ropy do zemí Evropské unie, včetně České republiky. Tranzit ale pokračuje bez přerušení, uvedla agentura Reuters.
Ruský provozovatel ropovodů Transněfť potvrdil, že ruské ropné firmy se teď dodávkám do Běloruska vyhýbají. Transněfť od nich tedy nedostala žádný požadavek na přepravu. „Od 1. ledna jsme od ropných společností neobdrželi žádný požadavek na dodávku do běloruských rafinerií. Tranzit přes Bělorusko ale pokračuje v běžném objemu,“ řekl podle agentury TASS mluvčí Transněfti Igor Děmin.
Přerušení dodávek ruské ropy do Běloruska či na Ukrajinu v minulosti často vedlo k zastavení dodávek suroviny do zemí, jako je Německo či Polsko. Evropská unie dostává asi deset procent spotřebovávané ropy právě přes území Běloruska. Severní větev ropovodu Družba vede do Polska a Německa, jižní větev přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensku a do České republiky.
Rusko s Běloruskem v minulosti jednaly o posílení ekonomických vazeb, už delší dobu ale jednání nepokračují. Minsk se obává, že by mohl skončit v područí Ruska, poznamenala agentura AP. V této souvislosti zmiňuje podobná jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, než Rusko v roce 2014 anektovalo poloostrov Krym.
Bělorusko má dvě rafinerie, které kvůli zastavení dodávek ruské ropy teď fungují na nízký výkon a čerpají ropu z rezerv. Bělorusko je z hlediska svých energetických potřeb závislé na Rusku z více než 80 procent, včetně plynu. Více než 90 procent dovážené ropy bere z Ruska a posledních více než 25 let spoléhá na slevy a půjčky. Rusko se pak ale musí na Bělorusko spolehnout jako na partnera, který zajistí tranzit ruské ropy na bohatší trhy v západní Evropě.
Kreml v poslední době zvýšil na Bělorusko tlak, zvýšil ceny energií a naopak snížil subvence. Argumentuje tím, že Minsk by měl přistoupit na těsnější ekonomickou integraci, pokud chce dál dostávat energetické zdroje za tak nízké ceny, jaké Rusko používá na svém trhu.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho běloruský protějšek Alexandr Lukašenko v prosinci na toto téma absolvovali dvě kola rozhovorů, nedohodli se ale ani na těsnější ekonomické integraci, ani na nižších cenách ropy a plynu.
