Nenávistných útoků kvůli politickému názoru přibývá, tvrdí vnitro
Zpráva o extremismu
NOVÉ
FOTO: Jan Zatorsky
Trend nárůstu nenávistných projevů vůči lidem pro jejich politické přesvědčení ve druhém čtvrtletí pokračoval. Uvádí to čtvrtletní zpráva o extremismu, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra. Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) podle zprávy upozadilo tradiční extremistické strany, volby do evropského parlamentu ukázaly jeho dominanci mezi xenofobně laděnými subjekty. Podle předsedy SPD Tomia Okamury ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) otevřeně zneužívá ministerstvo k politickému boji.
Xenofobním politikům, aktivistům a dezinformačním médiím se nadále dařilo rozdělovat společnost, uvádí dokument. Terčem předsudečné nenávisti se podle něj stále častěji stávají i skupiny s odlišným politickým smýšlením. „Velmi nebezpečným fenoménem se stávají útoky proti konkrétním zástupcům těchto skupin. V naprosté většině se zatím jedná o verbální agresi, evidována jsou ovšem i fyzická napadení,“ píše se ve zprávě.
Terčem útoků tak nejsou jen zástupci národnostních, etnických, náboženských a sexuálních menšin nebo bezdomovci a lidskoprávní aktivisté, nýbrž i politici neextremistických stran a novináři. Nenávistné projevy se podle zprávy v některých případech obracejí i proti osobám, které se do povědomí veřejnosti dostaly právě kvůli xenofobním výpadům.
Policisté a státní zástupci se tak stále častěji zabývají projevy předsudečné nenávisti u lidí, kteří nepatří k žádnému extremistickému uskupení. Ti často neví, že se svými výroky dopouštějí trestné činnosti a mají tendenci je bagatelizovat. Někteří politici na celostátní úrovni, ale i zástupci malých měst a obcí, pak označují své rasistické a xenofobní výroky za „vlastenectví“ nebo „konzervatismus“, uvádí zpráva.
„Tuzemské i zahraniční zkušenosti ukazují, že tolerování verbálních nenávistných projevů vede k tomu, že přerostou ve fyzické násilí,“ píšou zpracovatelé zprávy. V Česku lze podle nich za aktuální riziko považovat radikalizaci nových skupin a také reaktivaci starších veteránů neonacistické scény.
„Xenofobní nálady části české společnosti nadále umně povzbuzovalo, zejména prostřednictvím sociálních sítí, hnutí SPD,“ uvádí dále zpráva. To podle dokumentu vyvolávalo dojem, že jsou obyvatelé ČR ohroženi imigrací a islamizací. Představitelé hnutí se také aktivně vyjadřovali k incidentům spojeným s imigranty či muslimy. „Velmi účinně fungovala v tomto tématu symbióza mezi SPD a některými médii šířícími nenávistné předsudky,“ doplňuje vnitro.
„Předseda rozpadající se ČSSD a zároveň ministr vnitra Jan Hamáček se zoufale chytá všech posledních stébel, aby pomluvil politickou konkurenci, a otevřeně zneužívá ministerstvo vnitra k politickému boji,“ reagoval na zprávu na dotaz ČTK Okamura.
Extremistické strany hledaly spojence v zahraničí
Před volbami do Evropského parlamentu SPD sázelo na partnerství s dalšími evropskými subjekty, zejména s francouzským Národním sdružením Marine Le Penové, nizozemskou Stranou pro svobodu Geerta Wilderse a italskou Ligou Severu Mattea Salviniho. Volby samotné pak pro hnutí znamenaly úspěch. „Hnutí zastínilo ostatní protiimigrační a protimuslimská uskupení,“ vysvětluje zpráva.
Tradiční pravicově extremistické strany se ve druhém čtvrtletí orientovaly na vztahy se zahraničními kolegy, výsledky v květnových volbách do EP byly pro Národní demokracii a Dělnickou stranu sociální spravedlnosti zklamáním. Kromě SPD jim voliče přebraly i některé marginální politické skupiny, píše zpráva. Vůdčí postavy scény se podle ní dlouhodobě nedokážou domluvit na spolupráci.
Čeští anarchisté ve sledovaném období tradičně projevovali solidaritu s vězněnými či stíhanými anarchisty v Rusku. Dále se věnovali jen dílčím projektům, podporovali také soudní líčení s aktivisty v kauze Fénix II. Takzvaní dogmatičtí komunisté podle zprávy věnovali své úvahy převážně zahraničním a historickým událostem.
Média šířící nenávistné předsudky podle zprávy ve druhém čtvrtletí nadále útočila na pilíře liberální demokracie a šířila nenávistné obsahy. Podle zprávy lze v současnosti rozeznat existenci subkulturní komunity, kterou tvoří právě příjemci těchto médií. „Její členové žijí v jakémsi paralelním informačním světě,“ vysvětluje zpráva.
Muslimové se obávají islamofobie
Sdělení „alternativních“ médií jsou podle vnitra zaměřena na lidi, kteří jsou v současné společnosti nespokojení. „Komunitu nekriticky smýšlejících příjemců těchto sdělení lze považovat za rizikovou z hlediska možné radikalizace,“ upozorňuje zpráva.
V kategorii o nábožensky motivovaném extremismu vnitro zmiňuje soud s Dominikem Kobulnickým, jenž čelí obžalobě z přípravy teroristického útoku a vystoupení předsedy muslimské unie Mohameda Abbáse, který v internetové televizi prezentoval své kontroverzní názory na adresu žen a homosexuálů. Rozhovor podle zprávy vyvolal kritickou odezvu veřejnosti.
V Česku lze podle zprávy také sledovat trend izolace muslimských komunit. „Nadále se silně prohlubuje a může být podhoubím pro radikalizaci jedinců jak na straně muslimů, tak i majority,“ uvádí vnitro. U muslimů byly registrovány obavy z islamofobie. „K distancování ze strany majority přispívá strach ze stoupenců extremistických výkladů islámu a pak také některé výroky a aktivity osob, které jsou prezentovány jako zástupci celé různorodé české muslimské komunity,“ doplňuje zpráva.
