Kdo neprojde čistkou Babišovy vlády? Třeba náměstek, který šetří novou ministryni
PERSONÁLNÍ ZMĚNY
NOVÉ
FOTO: Jan Zatorsky
Na svém posledním jednání nová vláda pod vedením premiéra Andreje Babiše (ANO) rozhodla, že o místo na jednotlivých úřadech přijde 73 lidí. Ačkoliv změny na ministerstvech spojené s příchodem novým ministrů nejsou neobvyklé, Babiš sklízí kritiku, protože jeho vláda nemá důvěru. A 10. ledna, kdy se o ní bude hlasovat, ji s největší pravděpodobností nezíská. Kdo končí?
Noví ministři zrušili 23 služebních a dalších 50 pracovních míst. Zatímco jména některých odchozivších nejsou známá, o jiných se hovořilo ještě dříve, než změnu v pátek vláda oficiálně schválila. Kroky nové vlády kritizuje opozice, podle ní by změny neměla činit bez důvěry. Často také padlo slovo „čistka“. Babiš ale od chvíle, kdy vyhrál volby, opakoval, že bude „makat“ i bez důvěry.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký, který má dodržování služebního zákona na starosti, slova o čistkách odmítá. „Změny se dotkly především politické úrovně, kde je ta redukce vyšší,“ řekl novinářům. Změny nepovažuje za příliš rozsáhlé, jde podle něj především o zeštíhlení řídicí struktury některých ministerstev. V březnu podle něj budou podmínky pro systemizaci přísnější. „Záleží na momentální situaci, čeho se mohou týkat,“ uvedl. Týkat by se mohla vzniku nových míst v rámci projektů financovaných z evropských fondů, dodal.
Kdo končí?
Na ministerstvu vnitra skončí náměstci Monika Pálková (KDU-ČSL) a Petr Hulínský (ČSSD). Se zbývajícími pěti náměstky a státním tajemníkem bude ministr Lubomír Metnar (za ANO) dál spolupracovat. Ministerstvo financí chce snížit od nového roku osm sekcí úřadu na šest. Mimo jiné by měla zaniknout sekce majetku státu, kterou řídí náměstek Ondřej Závodský. Jeho sekce by se měla sloučit s právní, kterou řídí náměstek Ondřej Landa. Závodský nařídil kontrolu podezřele nízkých nájmů služebních bytů, kde bydlí nová ministryně Alena Schillerová i ředitel Generálního finančního ředitelství Martin Janeček. Navíc inicioval kontrolu užívání sporných zemědělských pozemků týkající se i Agrofertu.
Nový ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner (za ANO) snížil počet svých náměstků z 11 na sedm. Konkrétní jména chce oznámit až po jednání s dotyčnými osobami. Změny čekají téměř všechny sekce ministerstva. Na ministerstvu zemědělství by měl skončit podle informací ČTK první náměstek Jiří Jirsa a náměstek pro řízení sekce ekonomiky a informačních technologií Zdeněk Adamec. Jde o dva ze sedmi odborných náměstků v resortu.
Ministerstvo zdravotnictví navrhuje sloučení dvou sekcí odborných náměstků. Chce spojit sekci ekonomiky a přímo řízených organizací se sekcí zdravotního pojištění, vznikla by sekce ekonomiky a zdravotního pojištění. Sekci zdravotního pojištění vede Tom Phillipp, sekci ekonomiky Petr Landa. Nová ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (ANO) plánuje k 1. lednu rušení míst náměstků a jejich sekcí a převedení jejich agendy do sekcí nových. Místo osmi pozic náměstků by jich mělo být šest.
K čemu je služební zákon?
Nejvíc míst, tedy 56, se jich ruší na Úřadě vlády kvůli likvidaci dvou samostatných vládních agend, které zastávali Pavel Bělobrádek (vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace) a Jan Chvojka (ministr pro lidská práva a národnostní menšiny). Další posty zanikly reorganizací některých ministerských sekcí (například hazard na ministerstvu financí, investiční pobídky na průmyslu a obchodu).
Prezident Miloš Zeman jmenoval Babišovu vládu 13. prosince. Hned v následujících dnech začali z jednotlivých úřadů odcházet političtí náměstci, tedy lidé, kteří na ministerstvech zastupovali strany minulé vládní koalice. Takové obměny probíhají vždy se změnou politické reprezentace. Vedle toho se ale okamžitě začaly objevovat informace o tom, že noví ministři se chtějí zbavovat i takzvaných odborných náměstků. Právě proto, aby odborníci nebyli vyměňování vždy po volbách, byl přijat služební zákon.
Jenže ten umožňuje jednou ročně vždy k poslednímu prosinci provést takzvanou systemizaci – tedy sloučit či úplně zrušit některé odbory a tím snížit počet pozic náměstků a případně se tím zbavit „nepohodlných“. Posvětit takovou změnu musí vláda. Přesně to dělali nový ministři na pátečním jednání vlády.
