Demokracie ve Venezuele: Maduro vyžaduje písemný závazek voličů, že mu dají hlas

Venezuelský prezident Nicolás Maduro ve středu vyzval voliče, aby se písemně zavázali, že budou v nadcházejících volbách hlavy státu hlasovat pro něj. Přinesl tak další důkaz své autoritářské vlády. Už v minulosti se přitom z řad asi tří milionů státních zaměstnanců ozývaly hlasy, že vláda na ně před volbami činí nátlak, informovala agentura AFP.

„Chci mít volební komando z dělnické třídy, které to bude řídit…, aby se všichni pracující písemně zavázali, že budou hlasovat pro vlasteneckého kandidáta Nicoláse Madura,“ řekl prezident ve středu před příznivci v Caracasu. Vyzval k vytvoření výborů pracujících ve „všech sektorech“, konkrétně jmenoval státní ropnou společnost PDVSA a podnik caracaského metra. „Vy žádáte více ode mě, tak já žádám více od vás,“ uvedl Maduro.

Datum prezidentských voleb ještě nebylo vyhlášeno, očekávalo se, že se jako obvykle budou konat koncem roku. Ústavodárné shromáždění, které vzniklo loni na základě prezidentova kontroverzního dekretu, ale tento týden odhlasovalo, že volba hlavy státu se bude konat do konce dubna. Datum určí národní volební komise, ovládaná Madurovými příznivci.

Jako jeden z důvodů uspíšení prezidentských voleb vidí experti hlubokou ekonomickou krizi, která v posledních týdnech vedla k demonstracím a rabování obchodů kvůli nedostatku základních potravin. Opozice už přes rok vyzývá vládu k otevření humanitárního koridoru pro dodávky potravin a léků, Madurův režim to odmítá s tím, že v zemi humanitární krize není.

„Ekonomické vyhlídky jsou velmi špatné. Čím později se budou volby konat, tím obtížnější je bude vyhrát,“ řekla serveru BBC univerzitní profesorka ze španělské Navarry Carmen Fernándezová.

Madurova vláda chce volby uspíšit zřejmě i proto, aby využila rozkolu v opozici, který se naplno projevil loni v říjnu po volbách guvernérů. Čtyři z pěti opozičních guvernérů tehdy porušili předvolební závazek a složili přísahu před ústavodárným shromážděním. Opozice ani řada zemí, včetně USA, tento orgán neuznává a za legitimní považuje pouze parlament.

Ústavodárné shromáždění, jež loni de facto převzalo roli opozicí ovládaného parlamentu, vzniklo na základě voleb, které opozice bojkotovala jako neústavní. Podle šéfa firmy, která volby po technologické stránce zajišťovala, navíc vláda zmanipulovala výsledky. I tehdy byli státní zaměstnanci pod tlakem, museli se hlasování zúčastnit pod hrozbou ztráty zaměstnání.

Opozice kvůli nesvobodě a manipulacím bojkotovala i prosincové místní volby. Opoziční deník El Nacional tehdy přinesl svědectví voličů, jimž vládní úředníci za hlas pro socialistického kandidáta slíbili potravinovou i finanční pomoc, museli se ale při volbách legitimovat zvláštním „vlasteneckým průkazem“.

Profesorka Fernándezová ale před bojkotem voleb varovala. Podle ní se opozice musí hlavně sjednotit. K tomu vyzval i bývalý prezidentský kandidát Henrique Capriles, který má stejně jako několik dalších lídrů opozice zákaz ucházet se několik let o politické funkce. Opozice zatím neuvedla, zda a kolik kandidátů postaví. Za socialisty se bude o funkci hlavy státu ucházet Maduro, ačkoliv oficiálně má kandidáta určit strana 4. února.

Čtěte také: Ve Venezuele není v obchodech jídlo. Při protestech zemřelo šest lidí

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.