Vysoké školy žádají kombinaci domácí a prezenční výuky, sepsaly petici

Akademici a studenti žádají vládu, aby co nejdříve umožnila alespoň kombinaci prezenční a distanční výuky ve vysokých školách. Kvůli opatřením proti epidemii covidu-19 v nich nyní začíná už třetí semestr s výukou na dálku. Dlouhotrvající distanční vzdělávání bude mít podle signatářů výzvy závažné dopady pro celou společnost, protože povede ke snížení kvalifikace absolventů. Petici za povolení kombinované výuky ve vysokých školách podepsalo od 26. ledna zhruba 1500 lidí, informoval jeden z autorů petice, Petr Vurm z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Kvůli opatřením proti covidu-19 jsou nyní otevřené jen mateřské a speciální školy a první a druhé třídy základních škol. Ostatní mají výuku na dálku. Řada vysokých škol má distanční vzdělávání nepřetržitě od loňského března. Výjimkou v nich někde byla jen praktická výuka. V zimním semestru ve většině oborů fungovala zhruba do poloviny října a dva týdny v prosinci. Ve zbytku doby mohla pokračovat pouze ve zdravotnických či farmaceutických oborech.

Podle petice ale nejde všechna další výuka nahradit on-line formou. Týká se to zejména praktického, terénního či experimentálního výzkumu. Kromě stomatologů a lékařů je prezenční výuka nutná například i u studia jazyků, pedagogiky nebo přípravy na řadu profesí, jako jsou veterináři, chemici nebo botanici, upozornil Vurm.

Tři semestry výuky na dálku budou znamenat už polovinu standardní doby bakalářského studia a tři čtvrtiny navazujícího magisterského studia. Na kvalifikaci absolventů to podle signatářů petice bude mít dramatické následky. „Studenti dlouhodobě jsou a budou kvůli on-line výuce znevýhodněni ekonomicky a sociálně, krom toho někteří z nich trpí sociální i psychickou deprivací,“ stojí v petici.

Vláda by proto podle Vurma měla v jarním semestru zajistit taková opatření, aby i v současné epidemické situaci mohly vysoké školy přejít na kombinaci distanční a prezenční výuky. Autoři petice také vyzvali vládu, aby se zástupci vysokých škol komunikovala a přijímaná opatření s nimi dopředu konzultovala.

„Potřebu a nutnost prezenční výuky si uvědomují vlády napříč Evropou. Na mnohých zahraničních univerzitách se proto, za přísných hygienických opatření, skoro celý podzim vyučovalo hybridně, či dokonce prezenčně. Stačí připomenout případy Bulharska, Francie, Itálie, Německa, Norska, Rakouska, Srbska či Švýcarska,“ píše se v petici.

Výzvu podepsali mimo jiné členové vedení různých fakult a univerzit napříč republikou. Jsou mezi nimi například prorektor Univerzity Karlovy Miroslav Bárta, archeolog Pavel Vařeka ze Západočeské univerzity v Plzni nebo chemik Vojtěch Adam z Mendelovy univerzity v Brně. Autoři petice se inspirovali usnesením Akademického senátu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, v němž žádá o rozšíření výjimky pro praktickou výuku pro fakulty všech zaměření.