OBRAZEM: Co ukradli zloději v Drážďanech? Podívejte se na klenoty za miliardy
Miliardová krádež
NOVÉ
Zdroj: Staatliche Kunstsammlungen Dresden
Ačkoli šperky, které byly v pondělí ukradeny z drážďanské klenotnice Grünes Gewölbe (Zelená klenba) mají nevyčíslitelnou historickou hodnotu, jsou pro zloděje prakticky bezcenné. Podle německé rozhlasové stanice SWR si to myslí Dirk Syndram, dlouholetý ředitel klenotnice, v níž jsou uchovávány cenné sbírky spolkové země Sasko. Rozprodej kořisti není podle něj možný, protože každý znalec ukradené šperky pozná. Hrozí tak jejich zničení, pokud se zloději rozhodnou drahokamy ze šperků vytrhat a udat je samostatně.
„Všechno jsou to výbrusy z 18. století, takovéto kameny není jednoduché zpeněžit,“ vysvětlil německému rozhlasu Syndram s tím, že hodnotu šperkům dává právě jejich stáří a fakt, že tyto 300 let staré kusy jsou velmi zachovalé.
Pokud by se zloději rozhodli diamanty a další drahé kameny ze šperků vytrhat, ztratily by drahokamy hodnotu. „Udělat by to byla hloupost,“ míní Syndram.
Nizozemský detektiv Arthur Brand, který se proslavil úspěchy při pátrání po řadě uměleckých děl, v rozhovoru s portálem Spiegel Online řekl, že existují v podstatě dva typy zlodějů. Prvním jsou ti, kdo si myslí, že budou mít kupce. „Ti ale nejsou. Kdo by koupil něco, co nemůže ukázat přátelům a co nejde dědit?“ uvedl Brand. Tito zloději pak hledají alternativní možnosti, jak přijít k penězům, snaží se například vydíráním získat vyplacenou pojistku.
Mnohem horší je podle Branda případ, kdy za krádeží stojí skuteční profesionálové, kteří drahé kovy přetaví a diamanty vytrhají a přebrousí. „Tito zločinci vědí, že většina uměleckých předmětů je jako celek neprodejná,“ řekl s tím, že jakmile se do úprav a tavby pustí, jsou šperky navždy ztracené. „Proto lze jen doufat, že v případě Grünes Gewölbe jde o zloděje, kteří se to pokusí prodat, čímž uvíznou v síti policie,“ uvedl.
Pokud v Drážďanech udeřili profesionálové s cílem lup rozebrat a přetavit, musí podle Branda jednat policie rychle, jinak exponáty už nikdy nikdo neuvidí.
Pořád prý ale existuje šance, že se časem objeví. Jako příklad zmínil detektiv zlatý prsten Oscara Wildea, který byl v roce 2002 ukraden z Oxfordu a o kterém se předpokládalo, že byl ještě téhož roku roztaven. „Já tomu ale nevěřil a prsten jsem našel,“ řekl Brand o svém letošním úspěchu.
