Babiš kandidovat bude, do karet mu hraje ekonomická situace, míní politolog Kopeček

Pět měsíců před lednovými prezidentskými volbami má podle průzkumů největší šance na postup do druhého kola bývalý premiér Andrej Babiš a Petr Pavel. Překvapit ale mohou i doposud méně viditelní kandidáti, nebylo by to ostatně poprvé. Politolog z brněnské Masarykovy univerzity a autor knihy o prvních třech českých prezidentech (Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus, Zeman: Paralelní životopisy.) Lubomír Kopeček si myslí, že hlavní bitva o křeslo prezidenta nastane až během horké fáze kampaně.

Zásadní roli v rozhodování lidí bude podle něj mít i současná ekonomická situace související s válkou na Ukrajině. „Nepodceňoval bych fakt, že tu máme v tuhle chvíli energetickou krizi a velkou ekonomickou nejistotu. To jsou všechno faktory, které mohou Babišovi přihrát další voliče,“ říká politolog v rozhovoru pro deník Echo24.

Co nám prozrazují průzkumy voličských preferencí pět měsíců před lednovými prezidentskými volbami? Do jaké míry jsou ta čísla relevantní?

Vypovídá to o určitém trendu. To, že si Andrej Babiš a Petr Pavel udržují solidní podporu, naznačuje jejich slušné šance. Samozřejmě je tady ale i zkušenost z roku 2013, kdy měl favorit voleb Jan Fišer velký náskok, a nakonec nepostoupil do druhého kola. Takže je dobré průzkumy číst zatím velmi opatrně. Ony opravdu o něčem svědčí, je dobré je nepodceňovat, ale musíme je zatím brát jen jako orientační záležitost.

Andrej Babiš v preferencích zatím vede, ale z hlediska volebního potenciálu, tedy přijatelnosti, se ho v několika průzkumech Petr Pavel přeskočil, nebo se mu alespoň vyrovnal.

Pokud vezmete jen tenhle faktor a nebudete do toho promítat horkou fázi kampaně, která nás ještě čeká, tak to opravdu vypadá jako teoreticky dobrá šance. A zase je tady určitá zkušenost, a teďka bych poukázal na druhé přímé prezidentské volby z roku 2018, kdy to bylo podobné u dnešního senátora Jiřího Drahoše. Vypadalo to, že má šanci porazit Miloše Zemana ve druhém kole, a pak se ukázalo to, že to byl kandidát, který byl sice šířeji přijatelný, ale rozhodně nebyl zkušený politik. To sehrálo podstatnou roli mezi prvním a druhým kolem, kdy Drahoš nakonec prohrál hlavně kvůli své nezkušenosti, kdy chybně vypustil dvě ze čtyř televizních debat, čímž v nich nechal zcela volný prostor Miloši Zemanovi. Kampaňová nezkušenost platí i pro Petra Pavla a nejen pro něj. Těch kandidátů, kteří mají šance dostat se do druhého kola, je víc. A to může být výhoda pro někoho, jako je Babiš, který má za sebou desetiletou politickou kariéru, ale i mašinérii svého ANO, která je neuvěřitelně marketingově efektivní. Zatím bych to, kdo je schopný vyhrát ve druhém kole a porazit Babiše, bral s dvojnásobnou opatrností. Je to něco, co odhlíží od kontextu, který tady může v lednu být, a vlastně už v prosinci, protože horká fáze kampaně začne tehdy.

Andrej Babiš oznámení své kandidatury několikrát odložil, naposledy na 28. října. Co myslíte, že tím sleduje? Bojí se riskovat vlastní politický kapitál, dokud si nebude jistý, že volby vyhraje?

Podle mě je tam víc faktorů, které jeho rozhodnutí ovlivňují. Prvním může být určité váhání, jestli v těch volbách opravdu vyhraje. Nicméně významnější důvod toho odkládání podle mě souvisí s financemi. Teď před komunálními a senátními volbami se totiž může tvářit jako lídr strany, který vede kampaň k těmto volbám a náklady se mu nezapočítávají do limitu 40 milionů korun, který je nastavený pro prezidentské volby. To je strašně důležité, protože ty peníze se mu budou hodit. Pak je tu další věc. Tím, že to odkládá až na konec října, se vyhne kolizi s vlastním soudním procesem, který poběží od poloviny září a měl by skončit – aspoň z hlediska veřejného projednávání – týden před 28. říjnem. Oznamovat kandidaturu ve chvíli, kdy stojím před soudem, není dobrá. Vliv má asi ještě i jeden faktor. Odkládáním se vyhýbá konfrontaci s ostatními kandidáty, z nichž někteří jsou navíc obskurní a s malou šancí sehnat podpisy, ať už od občanů, nebo senátorů a poslanců. Takže si tím Babiš omezí konfrontaci a omezí útoky na sebe, kterými by se další kandidáti snažili zviditelnit.

Babiš nedávno řekl, že ANO má ještě další dva potenciální kandidáty. Nejvíc se teď hovoří o Aleně Schillerové a pak o Karlu Havlíčkovi. Dovedete si představit, že Babiš nakonec přenechá kandidaturu Schillerové?

Považoval bych to za nepravděpodobné a myslím si, že za ANO bude kandidovat Babiš. Vyšel bych z toho, že není mnoho funkcí, za nimiž by mohl jít. A ta prezidentská je nejatraktivnější z těch, které se nabízí. Návrat do premiérské pozice je v tuto chvíli dost vzdálený, navíc jde nasazením o mnohem náročnější a nejistější funkci. On je teď v příznivé situaci. Když se dívám na jeho elektorát, tak je velký, disciplinovaný a fixovaný na něj. A přes všechny jeho kontroverze se může ještě rozrůst o lidi, kterým tolik nevadí jeho osoba. Nepodceňoval bych, že tu máme v tuhle chvíli energetickou krizi, extrémní inflaci a velkou ekonomickou nejistotu. To jsou všechno faktory, které mohou Babišovi přihrát další voliče, kteří ANO nevolili a nejsou na něj fixovaní. Přesto, že Babiš rozděluje společnost, tak je to politik, který má za sebou hodně velkou politickou a voličskou základnu.

Mohu se mýlit, ale prostě tomu nevěřím. Může se samozřejmě stát něco mimořádného, nebavili jsme se třeba o otázce jeho zdraví, což není záležitost, která je v tuto chvíli úplně jasná. Domnívám se ale, že s 90% pravděpodobností kandidaturu 28. října opravdu oznámí.

A co předseda SPD Tomio Okamura? Ten si zatím nechává také otevřená vrátka a na dotazy ohledně prezidentské kandidatury neodpovídá.

Vzpomínám si na rok 2013, kdy chtěl kandidovat poprvé, ale nevyšlo to, protože ho zastavil soud kvůli problému s počtem podpisů občanů. Nakonec mu to ale hodně pomohlo s projektem Úsvitu, dnes už zapomenuté strany, kandidaturou se zviditelnil a nastartoval politickou kariéru. A taky si vytvořil image toho, kdo byl „zastaven systémem“, prezentoval to jako podpásový úder. Dnes je ale rok 2022 a jeho uvažování ovlivňuje, že jako lídr SPD je vnímán mnohem negativněji, než před deseti lety, je jiné. Tehdy ještě nebylo jasné, že Okamura bude nejvýznamnější lídr české krajní pravice, která ale ve sněmovních volbách získává jen 10 až 15 % hlasů. Osobně bych řekl, že zvažuje, jestli jeho kandidatura může SPD pomoct, nebo ublížit. Je myslím natolik realistický, že si nemyslí, že by v těch volbách mohl uspět, ale samozřejmě nějaký nadstandardní výsledek, vzhledem k tomu, čeho dosáhla SPD v posledních parlamentních volbách, by mohl mít. Může do toho ale vstoupit ještě jeden faktor. Třeba to, kdo by mu mohl něco nabídnout za to, že kandidovat nebude. To si dovedu představit, že by mohlo sehrát roli. V roce 2017 prezidentskou kandidaturu zvažoval také a tehdy se dohodl s Milošem Zemanem, že ho podpoří při znovuzvolení. A Okamura za to cosi dostal, byť to bylo neformální, a to určitou legitimizaci ze strany prezidenta, tedy že on a jeho strana nejsou žádní párijové.

A komu by se dnes podle vás hodilo, kdyby Okamura nakonec nekandidoval?

Andreji Babišovi. Je dobré vnímat, komu by mohl odebrat hlasy v prvním kole a komu by jeho podpora v kole druhém mohla pomoct. Ten elektorát, který Okamura má, není zas tak malý, vzhledem k tomu, co nakonec bude hlavně v druhém kole hrát roli. Připomněl bych, že v minulých volbách byl rozdíl mezi vítězným Zemanem a poraženým Drahošem necelé 3 procentní body. Sice nevím, co by za to mohl od Babiše vyhandlovat, ale mohlo by to být něco, co by mohlo hrát roli při jeho rozhodování.

Proč si myslíte, že vládní koalice Spolu, potažmo nejsilnější ODS zatím nepostavila vlastního kandidáta, nebo alespoň nepodpořila nějakého stávajícího?

První věc je nalezení někoho, kdo by byl přijatelný aspoň v rámci Spolu pro všechny tři strany, to je první problém. Druhý problém je, že to fakticky nemůže být stranický kandidát, který je členem jedné z těch tří stran.

Mluvilo se ale například o předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi.

Opravdu by neměl být členem a už vůbec ne vrcholným politikem či političkou jedné z těch tří stran, protože to logicky může vyvolat problém z hlediska přijatelnosti. Politici ODS, což se nabízí asi nejvíc, mají sice organizační a voličské zázemí, ale ta strana je stále vnímána velkou částí lidí s distancem. Koneckonců průzkumy jasně ukazují, že se ODS nepodařilo vrátit se někam na 25 až 30 %, co měla kdysi. Velmi důležitý faktor, který podle mě nakonec povede k tomu, že tahle vládní koalice a asi ani Spolu žádného společného oficiálního kandidáta mít nebude, je stávající ekonomická a společenská situace. Ve chvíli, kdy tady máte takový růst nespokojenosti a nejistoty značné části lidí, tak nabízet společného kandidáta je něco, co v takové atmosféře nemá velkou šanci na úspěch. Je málo pravděpodobné, že Spolu najde někoho, kdo bude ochotný za ni kandidovat a současně to bude seriózní kandidát s šancí na úspěch. Ve stávající situaci asi nejlepší strategie pro politiky Spolu by byla spíš neformální podpora někoho, kdo je pro ně přijatelný, veřejně známý nekontroverzní, má určitou politickou zkušenost a šanci uspět.

Bude ta současná situace související s rekordními cenami energií a vysokou inflací nakonec určující i pro to, jak budou lidé hlasovat?

V roce 2013 vyhrál Zeman hlavně díky tomu, že útočil na tehdejší pravicovou vládu, která byla mimořádně nepopulární a spojena nejen se skandály, ale tehdy i se špatnou ekonomickou situací. V tomhle směru je zajímavá linka mezi tím, co začátkem příštího roku nastane, a rokem 2013, protože podle mě teď nemůže uspět žádný jednoznačně vládní kandidát. V danou chvíli se velká většina lidí dívá na stávající vládní koalici, když ne s averzí, tak minimálně nemá žádný velký motiv, proč podporovat jejího kandidáta v situaci, která je z hlediska sociálních dopadů pro některé skupiny obyvatel blízká katastrofě. Tento kontext je pro lednové volby nezměnitelný. Babiš má velké šance i díky tomu, že mu nahrává ekonomická a sociální situace. Kdyby se volilo před rokem, tak by to vypadalo výrazně jinak.