Ozbrojeným silám by místo Zemana velel premiér. Některé pravomoci ale převzít nemůže
ZEMĚ BEZ PREZIDENTA
Špatný zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je aktuálně jedním z hlavních témat na domácí politické scéně. Pokud nebude Zeman dál schopen vykonávat své povinnosti, parlament ho může brzy zbavit prezidentských pravomocí. V takovém případě by přešly do rukou premiéra a předsedy sněmovny. Některé jsou však nepřenositelné a může je vykonávat výhradně prezident.
O zbavení Zemana pravomocí bude senát zřejmě hlasovat už 5. listopadu a nově složená sněmovna nedlouho po svém ustavení 8. listopadu. Pokud bude aktivován článek 66 ústavy, drtivá většina prezidentských pravomocí přejde na předsedu nové vlády, kterým se má stát Petr Fiala (ODS), a čerstvou předsedkyni sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09), kterou navrhly obě koalice, které mají ve sněmovně silnou většinu.
Fiala by v takovém případě zastupoval stát navenek, dostal by pravomoc ratifikovat mezinárodní smlouvy. Mohl by pověřovat a odvolávat velvyslance. Dále by také mohl propůjčovat a udělovat státní vyznamenání, jmenovat soudce nebo vyhlašovat amnestii, zastavovat trestní řízení a udělovat milosti. V neposlední řadě by se nový premiér stal také vrchním velitelem ozbrojených sil, tedy armády ČR, Vojenské kanceláře prezidenta republiky a Hradní stráže. V oblasti obrany země má nicméně prezident podle české ústavy moc spíše symbolickou.
V případě propuknutí ozbrojeného konfliktu a vyhlášení válečného stavu by ale premiér mohl namísto prezidenta nařídit (na návrh vlády) například mobilizaci obyvatelstva. Jak ale upozorňuje mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek, současná situace, nemá na běžný chod armády vliv. „Vojáci dále plní všechny úkoly doma i v misích jako dosud,“ uvedl. „Hlavní pravomoci při řízení denního chodu resortu obrany mají ministr a náčelník generálního štábu. Nad rámec běžné agendy jsou potom nejdůležitější rozhodnutí vlády a parlamentu,“ vysvětluje mluvčí resortu obrany.
Nová předsedkyně sněmovny by pak mohla přijmout demisi staré vlády a jmenovat předsedu a další členy vlády nové. Dále by jí náležela pravomoc svolávat zasedání sněmovny, jmenovat soudce Ústavního soudu i členy Bankovní rady ČNB a vyhlašovat volby do Senátu.
Prezidentské pravomoci by za určitých okolností nabyl i předseda senátu Miloš Vystrčil (ODS). V případě rozpuštění sněmovny by totiž disponoval stejnými pravomocemi jako předseda sněmovny.
Některé pravomoci za prezidenta nikdo převzít nemůže
Některé pravomoci jsou ale podle ústavy nepřevoditelné a kromě prezidenta je nemůže vykonávat nikdo jiný, nic na tom nemění ani případná aktivace často skloňovaného článku 66.
Jde třeba o jmenování a povyšování generálů, které se tradičně koná u příležitosti státních svátků 8. května a 28. října. Vláda letos navrhla na povýšení do generálské hodnosti šest vojáků, jak a zda ale budou povýšeni, není kvůli prezidentově indispozici jasné.
Dále náleží výhradně prezidentovi bez výjimky také jmenování prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, jmenování předsedy a místopředsedy Nejvyššího soudu z jeho členů a vracení zákonů (prezidentské veto).
Prezident Miloš Zeman je momentálně druhým týdnem opět v Ústřední vojenské nemocnici v Praze, kam byl převezen v neděli po sněmovních volbách. Podle lékařské zprávy, kterou tlumočil předseda senátu Miloš Vystrčil (ODS), není schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti a jeho prognóza je „krajně nejistá“.
V souvislosti s aktuálním zdravotním stavem Miloše Zemana se nabízí přirovnání k osudu Ludvíka Svobody, který byl vážně nemocný už při znovuzvolení do svého druhého funkčního období (v březnu 1973). O rok později již úřad hlavy státu fakticky nemohl vykonávat, ale nemohl ani sám odstoupit, protože to neumožňoval žádný zákon. Byla proto přijata novelizace ústavy, která stanovila, že pokud nemůže prezident vykonávat svůj úřad delší dobu než jeden rok, Federální shromáždění může zvolit nového prezidenta.