Čína krade Tchaj-wanu písek. Ostrov vyzbrojuje námořní obranu
VZTAHY ČÍNY A TCHAJ-WANU
Čína zvyšuje těžbu písku ve vodách kolem Tchaj-wanu. Tuto surovinu potřebuje hlavně ke stavbě mrakodrapů ve velkých městech. Tchaj-wan posiluje námořnictvo, aby své území ochránil, a dochází tak mezi oběma státními celky k stále většímu napětí, píše Foreign Policy.
Čína má písku překvapivý nedostatek. Tchaj-wan považuje za své území, proto tedy vysílá plovoucí rypadla pro písek do vod kolem ostrova. Tchaj-wanu prakticky nezbývá jiná možnost než vysílat na tato místa lodě pobřežní stráže a odhánět je pryč. Ohroženo je hlavně souostroví Ma-cu v Tchajwanském průlivu. „Tyto ostrovy nemají písčité pobřeží, mají vyčerpané biologické zdroje a zdá se, že rybáři mají velké problémy,“ upozornil Susumu Takai, předseda Japonského výzkumného institutu pro bezpečnostní strategii.
„Po vodě je písek nejvyužívanějším zdrojem na světě,“ uvedl Arnaud Vander Velpen, datový analytik a odborník na průmysl s pískem z Globální informační databáze zdrojů v Ženevě. „Každý rok svět postaví ekvivalent 27 metrů vysoké a 27 metrů široké zdi, která se táhne přes celý rovník,“ řekl. To je 50 miliard tun ročně.
Čína z tohoto čísla využije asi 40 procent. Písek se používá například v betonu, sklu nebo asfaltu. Pouštní písek se pro to nehodí, protože je příliš jemný.
Tchaj-wan není pro Čínu zdaleka jediným zdrojem písku: těžba v ostrovních vodách ale slouží také jako nástroj politického nátlaku, kvůli kterému je Tchaj-wan nucen investovat do ochrany pobřeží.
Ostrovní stát si tak musel objednat čtyři nové fregaty pobřežní stráže a dvanáct hlídkových člunů, které mají se zloději písku bojovat. Zatím ale Tchaj-wan obdržel jen dvě fregaty a pět člunů. Druhá fregata jménem Hsinchu Tchaj-wan poprvé vyplula v dubnu tohoto roku. „Hsinchu je druhou ze čtyř plánovaných fregat Správy pobřežní stráže a je vybavena třemi vysokotlakými vodními děly, která jsou schopna střílet na cíle až do vzdálenosti 120 metrů,“ uvedl server Taiwan News. Jen za čtveřici fregat Tchaj-wan zaplatí zhruba 400 milionů dolarů.
Přílišná těžba navíc ničí životní prostředí. Čína takto zdevastovala kvůli písku pro stavební projekty část vlastní přírody, například kolem jezera Pcho-jang-chu nebo řeky Jang-c’-ťiang. Není ale jasné, jak velkých škod se může dopouštět kolem Tchaj-wanu.