Studie: Po vstupu do EU začalo v Česku rychleji ubývat ptáků

Od vstupu Česka do Evropské unie začalo rychleji ubývat polní ptactvo, zjistili vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jejich studii publikoval mezinárodní časopis Conservation Letters a vyplývá z něj, že společná evropská politika a nastavení zemědělských dotací nejsou pro ptáky a přírodu příznivé. Na závěr studie upozornila v tiskové zprávě Česká společnost ornitologická (ČSO).

Počet ptáků je považován za významný ukazatel životního prostředí a rozmanitosti přírody. V Evropě se populace polních ptáků snižují už od 70. let minulého století. „Tempo poklesu bylo vyšší v západoevropských zemích a dávalo se do souvislosti s jejich zapojením do Společné zemědělské politiky EU. Ta je založená na dotacích podporujících co největší produkci zemědělských podniků,“ uvedli ornitologové. Kvůli zvýšení výnosů se používají účinnější hnojiva a pesticidy, mizí přírodní biotopy a pro ptáky to znamená omezení potravní nabídky a ztrátu přirozených sídlišť, jak vysvětlil hlavní autor studie Jiří Reif.

Podle Reifa se nejprve zdálo, že ve východoevropských zemích nebude ztráta biodiverzity tak výrazná jako v západní Evropě, hlavně proto, že po pádu totalitních režimů se v 90. letech zemědělství nezintenzivňovalo a počet ptáků dokonce nějakou dobu rostl. Po zapojení do EU se však jejich stavy začaly snižovat.

Vědci pro porovnání situace využili data od 80. let. „Dobrovolní spolupracovníci ptáky sledují již od roku 1982 a data pokrývají dostatečně dlouhou časovou řadu přd vstupem Česka do EU i po vstupu. Zároveň jsme analyzovali i vývoj hektarových výnosů plodin pokrývajících většinu orné půdy jako měřítko intenzity zemědělství,“ uvedl hlavní autor studie. Zatímco výnosy se po vstupu do EU zvýšily zhruba o čtvrtinu, počet ptáků klesl o 30 procent. Vědci prověřovali i další možné příčiny poklesu, vstup do EU se však podle nich ukázal jako hlavní faktor. „Ukazuje se také, že čím vyšší je v jednom roce intenzita hospodaření, tím méně polních ptáků zjistíme v roce následujícím, a to bez ohledu na počasí,“ uvedl dále Reif.

Podle vědců se tím jasně ukazuje, že společná zemědělská politika má na přírodu v Česku neblahý vliv. Měla by podle nich dávat větší důraz na zachování živé přírody. Podle ředitele ČSO Zdeňka Vermouzka Evropskou unii potřebujeme, zemědělská politika ale vyžaduje reformu. V současné době je podle ornitologů na takovou debatu vhodná doba, protože se vyjednává rozpočet na nové programovací období pro roky 2021 až 2027.

Počet ptáků zemědělské krajiny je považován za významný ukazatel zdraví přírody. Jejich stavy jsou součástí pravidelné zprávy o stavu životního prostředí, kterou vydává jednou ročně ministerstvo životního prostředí. Ta nejčerstvější uvedla, že od roku 1982 do loňska klesl počet ptáků zemědělské krajiny o 33,5 procenta, zatímco populace lesních druhů se snížily o necelých 15 procent. Do sčítání je zahrnuto několik desítek ptačích druhů, které jsou pro pole či lesy typické.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Před 15 lety Češi hlasovali pro EU. Jak by hlasovali dnes?

Vědci objasnili záhadu podivně se chovajícího tělesa v naší sluneční soustavě