Migranti a menšiny měli klid. Extremisté se podle zprávy vnitra vrhli na covid

ZPRÁVA O EXTREMISMU

Migranti a menšiny měli klid. Extremisté se podle zprávy vnitra vrhli na covid
Celé spektrum extremistických subjektů se podle zprávy ministerstva vnitra loni výrazně věnovalo epidemii covidu-19 a souvisejícím opatřením. Foto: Shutterstock
1
Domov

Xenofobně-populistické subjekty a aktivisté v loňském roce částečně upustili od výpadů proti muslimům, migrantům, Romům či sexuálním menšinám, ústředním tématem se stalo vystupování proti údajnému zavádění tzv. covidové totality. Uvádí to zpráva o extremismu v ČR v roce 2021, kterou zpracovalo ministerstvo vnitra a ve středu schválila vláda. Dokument podobně jako v předchozích letech zmiňuje například sněmovní hnutí SPD. Tentokrát u něj uvádí, že vsadilo na umírněnější kampaň.

Vnitro ve zprávě varuje před tím, že extremistické a xenofobní skupiny mohou cíleně vytvářet rozpory ve společnosti a narušovat prozápadní vazby ČR. "Ruská invaze na Ukrajinu představuje pro českou společnost výrazné varování. Podstatou životaschopnosti demokratické ČR je potírání extremistických a xenofobních skupin," stojí ve zprávě.

Celé spektrum extremistických subjektů se podle zprávy loni výrazně věnovalo epidemii covidu-19 a souvisejícím opatřením. "Vlastenecky" orientované subjekty vesměs opatření kritizovaly, nezřídka se zapojovaly do protestů proti omezením či do aktivit hnutí bojujících proti očkování, uvádí dokument. Podle vnitra se u některých odpůrců opatření zvýšila míra agresivity, která se navíc vedle politiků nově zaměřila také na lékaře a zdravotníky. "Téma covidu-19 upozadilo tradiční xenofobní výpady namířené proti menšinám, migrantům či jiným skupinám obyvatel," doplňuje zpráva.

Kritiku namířenou proti covidovým opatřením podle vnitra všeobecně sdílely "pronárodně" orientované subjekty, ale k jejich sjednocení to nevedlo. "Dokazuje to mimo jiné široká škála subjektů s podobným programem kandidujících v říjnových parlamentních volbách," uvádí zpráva. Zmiňuje, že SPD vsadila oproti dřívějšku na umírněnější kampaň. Na kontroverznější aktivity naopak podle vnitra spoléhal například Volný blok bývalého poslance Lubomíra Volného.

V symbióze s xenofobními politiky a aktivisty však nadále fungovala média šířící nenávistné předsudky, píše vnitro. "Dezinformační média trvale a intenzivně 'obohacovala' českou veřejnost o myšlenky generované prokremelskou propagandou," uvádí zpráva. Věnovala se podle ní také šíření nepodložených zpráv a konspiračních teorií o covidu.

Neonacistické hnutí tvoří podle vnitra relativně izolované skupiny či aktivisté, kteří se veřejně příliš neprojevovali. Podobně do veřejného života nedokázali příliš zasáhnout ani levicoví extremisté, anarchisté i ortodoxní komunisté. V jejich případě vnitro píše, že se jedná o stárnoucí uzavřenou komunitu, která recykluje dogmatická tvrzení z doby před rokem 1989. "O mládežnické organizace nejeví mladí lidé, s výjimkou několika jednotlivců, žádný zájem," stojí v dokumentu.

Komunita ortodoxních komunistů podle vnitra velmi nekriticky hodnotí současný režim v Rusku a pravidelně sleduje a sdílí prokremelskou propagandu. Vypadnutí KSČM ze Sněmovny v loňském roce podle zprávy komunita přičítala zejména představitelům strany.

Obdobím stagnace pak prochází i domobranecké skupiny, mimo jiné kvůli omezeným finančním možnostem. Bezpečnostní složky nezaregistrovaly ani přímou hrozbu nábožensky motivovaného útoku.