Problémy prezidenta Si. Ekonomický růst Číny se v podstatě zastavil

Strategie „nulového covidu“ čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, tedy uzavírání celých oblastí, přinesla téměř nulový hospodářský růst. Doby, kdy se druhá největší ekonomika světa chlubila dvojcifernými přírůstky, jsou nenávratně pryč. Čína dokázala ve druhém čtvrtletí meziročně vykázat pouze 0,4% růst, což je pokles ze 4,8 % v prvním čtvrtletí. Výsledky přispěly k obavám z blížící se globální recese.

Očekávalo se, že čínská ekonomika klesne oproti prvnímu kvartálu o 1,5 procenta. V meziročním srovnání analytici Reuters odhadovali růst o procento, i to by ale bylo výrazné zpomalení oproti růstu o 4,8 procenta v prvním kvartálu.

Na vině slabých čísel byla přísná opatření, která Čína zavedla v zájmu omezení šíření nemoci covid-19. Ta otřásla průmyslovou výrobou a spotřebitelskými výdaji, píše ČTK.

Úplná nebo částečná uzávěra byla v březnu a v dubnu zavedena ve velkých městech po celé zemi, včetně obchodního centra Šanghaje. Zatímco mnoho z těchto omezení Čína od té doby zrušila a červnová data nabídla známky zlepšení, analytici neočekávají rychlé oživení ekonomiky. Čína se drží své striktní proticovidové politiky, která jí velí zavádět uzávěry při jakémkoli výskytu nákazy za situace, kdy se objevují stále nová ohniska. Uvalení nových omezení v některých městech a příchod vysoce nakažlivé varianty BA.5 zvýšily obavy podniků a spotřebitelů z dlouhého období nejistoty.

Realitní trh

Jak uvádí agentura AFP pesimistické údaje přicházejí rovněž v důsledku narůstajících problémů v klíčovém čínském realitním sektoru, který podle některých odhadů tvoří čtvrtinu hrubého domácího produktu. Rostoucí počet lidí kupujících domy ve výstavbě také odmítá platit své hypotéky kvůli obavám, že jejich domy nebudou postaveny včas.

"Střední třída dopady pociťuje stále více, například stagnujícími příjmy nebo poklesem cen nemovitostí. To zvyšuje politický tlak na vládu, aby nacházela řešení,“citovala agentura DPA analytika Maxe Zengleina z Institutu pro čínská studia Mercics v Berlíně.

Za první pololetí přidal HDP 2,5 procenta. Vláda zvyšuje pobídky pro ekonomiku. Analytici ale říkají, že oficiálního cíle letošního růstu o zhruba 5,5 procenta bude těžké dosáhnout, aniž by se zrušila přísná vládní strategie nulového covidu.

Možné problémy na sjezdu?

To by mohlo znamenat určité problémy pro prezidenta Si Ťin-pchinga na podzimním 20. sjezdu Komunistické strany Číny, který nasměruje Čínu na další roky dopředu, a který má potvrdit a dále upevnit Siovu moc. Sjezd má schválit jeho další pětileté funkční období, což je samo v posledních desitiletích neobvyklé. Strana dbala na to, aby zvolení vůdci nebyli neúměrně dlouho u moci. Experti nepředpokládají, že by takové zastavení hospodářského růstu mohlo prezidenta Si ohrozit, ale jeho neochvějná pozice by mohla být částečně oslabena. Čína v posledních desetiletích zaznamenala pokles HDP pouze jednou.

Ačkoli existují náznaky, že se čínská ekonomika začala zotavovat poté, co Šanghaj v červnu uvolnila omezení blokády, analytici očekávají, že tlak na omezení spotřeby bude pravděpodobně přetrvávat. Minulý čtvrtek premiér Li Kche-čchiang řekl, že základy pro oživení Číny jsou „stále nestabilní“ a vyzval k další práci na stabilizaci ekonomiky.

Ekonomové již dlouho zpochybňují přesnost oficiálních čínských dat a mají podezření, že čísla jsou upravována z politických důvodů.