Vyfoukly už kryptoměny svou bublinu?

A rovnou si odpovím: Skoro.

Asi takhle: Finanční trhy jsou aktuálně na ukrutné houpačce, ale naivnímu optimismu může propadnout jen někdo, kdo zvolí na grafu pohybu například akciových indexů dostatečně velké měřítko. Byť se nám může zdát, že jeden den jsou akcie nahoře a druhý dole, dlouhodobý trend je nekompromisní a trhy v průměru pořád ostrým tempem padají. A já vám něco prozradím: My makroekonomové máme ve zvyku dívat se na ekonomické trendy v opravdu dlouhé perspektivě, některé trendy má dokonce smysl zkoumat i třeba ve stoleté historii. A tak vidíme, co zůstává skryto těm, kdo vidí jen poslední tři dny.

Proto musím konstatovat, že akciové trhy ještě v průměru nepoklesly dokonce ani na úroveň, na které byly na začátku pandemie v únoru 2020, kdy se kondice světových ekonomik začala zhoršovat a akcie měly jít ke dnu, pokud by skutečně kopírovaly kondici akciových společností a nebyly uměle hnojeny centrálními bankami. A to přitom už na začátku pandemie na jaře 2020 se světové hedgeové fondy připravovaly na recesi a na pády akciových trhů, protože už v daný okamžik je považovaly za přehřáté. Co z toho plyne? Že akciové trhy ještě svou cenovou bublinu zdaleka nevypustily!

Jenomže tak jako růst akciových trhů roztáčel spirálu nekritického optimismu, nikterak opřeného o fakta, a nutil lidi utrácet, protože se s vlastnictvím drahých akcií cítili bohatší, tak se zase dneska roztočila spirála přesně opačná. Zejména v USA pokles cen akcií působí u spotřebitelů pocit, že zchudli, což negativně dříve či později začne ovlivňovat jejich útraty. A zastavení útrat znamená neochvějné zastavování hospodářského růstu.

Podobně i v Evropě je nálada německých spotřebitelů na rekordním historickém minimu. Vyplynulo to z průzkumu mezi přibližně 2000 německými spotřebiteli prováděného německým výzkumným institutem GfK, jehož výsledky byly zveřejněny tento týden. Index na červenec se v porovnání s předchozím měsícem snížil o 1,2 bodu na minus 27,4 bodu. Jedná se o nepopiratelný předstihový indikátor věštící budoucí hospodářský vývoj.

A teď se podržte. Za této situace, kdy ekonomiky přímočaře směřují k dalšímu navýšení inflace a dalšímu zpomalení hospodářského růstu, prezidentka ECB Christine Lagardeová bagatelizovala obavy z recese v eurozóně. Prohlásila, že prý ona a její „tým“ jsou v případě potřeby připraveni zvýšit úrokové sazby rychlejším tempem, pokud bude inflace nadále stoupat a bude nutno inflaci dál krotit. Pokud je ECB připravena, na co čeká? A riziko recese bagatelizuje instituce, která po celý loňský rok bagatelizovala riziko inflace a mluvila o ní jako o „dočasně mírně zvýšené“ inflaci, na kterou není třeba reagovat?

Buď je ECB opět dezorientovaná jak včela v zimě, anebo dezorientovaná není, ale opět nechce otevřeně přiznat realitu. To druhé je pravděpodobnější. Pro nás z toho plyne, že do akcií je ještě pořád příliš brzy vstoupit. Ale pozor, jedna změna by tu už přeci jen byla. A to jsou právě ony kryptoměny.

V případě kryptoměn se podle mého soudu jejich ocenění již začíná blížit opodstatněným hodnotám. Čistě ve srovnání s historií jsme už na úrovních, které by mohly odpovídat jejich významu v době před celým oním pandemickým běsněním. A co víc – bitcoin se stále víc stává mainstreamem, stále víc funguje jako skutečné platidlo, má už svou slušnou infrastrukturu včetně bintcoinmatů nebo akceptace od velkých obchodníků. Tím neříkám: Investujte do bitcoinu. Probůh! Je tu řada jiných a nadějnějších kryptoměn s větším pákovým efektem, já kupříkladu jako na černého koně sázím na technologicky vyspělé cardano. Ale pointa je v tom, že bitcoin se svou absolutně největší tržní kapitalizací udává trend nálady. Pokud by padl bitcoin, padl by celý kryptoměnový svět. A na to to vážně nevypadá.

Takže v případě kryptoměn ten, kdo plánuje nakoupit a několik let držet, už nejspíš neudělá zásadní chybu. (Ačkoliv nyní se mohou mnoho let klidně plazit po dně a teprve poté začít růst.)