„Narušil názorový monopol médií.“ Exšéf rozvědky kritizuje Maassenův vyhazov. Pozdvižení v Berlíně
Přesun na ministerstvo
Šéf německé kontrarozvědky Georg Maassen musel ve funkci skončit kvůli tomu, že narušil svými výroky o situaci v Chemnitzu (Saské Kamenici) názorový monopol médií. Řekl to dříve vyhozený šéf rozvědky Gerhard Schindler. Maassen nově půjde na pozici tajemníka na ministerstvo vnitra a polepší si měsíčně téměř o 2600 eur, píše německý deník Bild.
Bývalý šéf rozvědky Schindler šel před dvěma lety kvůli své kritice otevření hranic a upozornění na bezpečnostní rizika předčasně do penze, píše německý deník Bild. Vyhazov Maassena Schindler komentuje jako osudný signál pro obyvatelstvo. „Byl nejlepším prezidentem Spolkového úřadu na ochranu ústavy v historii,“ řekl.
Podle něj musel Maassen ve funkci skončit, protože by narušil názorový monopol médií. „Vyjádřit pochybnost by mělo být v demokracii povolené. Jestli má někdo něco vysvětlit, jsou to ti, kteří tvrdilo, že v Chemnitzu docházelo k honům na lidi,“ dodal.
Maassen vyvolal na německé politické scéně bouři svým nepodloženým tvrzením o dění v Chemnitzu, kde se po vraždě Němce, z níž jsou podezřelí tři přistěhovalci, odehrály demonstrace i útoky na cizince. Jeden z nich zachytilo i hojně zveřejňované video, které šéf kontrarozvědky zpochybnil s tím, že mohlo jít o cíleně šířenou nepravdivou informaci. Později se ale ukázalo, že pro toto tvrzení neměl žádné důkazy, a musel tak připustit, že video je autentické.
Dalším tvrzením, že se v Chemnitzu neodehrály štvanice, se Maassen přímo postavil proti kancléřce Angele Merkelové (CDU), která o těchto štvanicích opakovaně hovořila. Navíc se šéfovi kontrarozvědky vyčítaly údajně příliš blízké kontakty s AfD, což ale odmítal.
K odchodu Maassena jako první z koaličních stran vyzvala SPD. Merkelová se k názoru sociálních demokratů podle německých médií nakonec přiklonila. O jeho konci se definitivně rozhodlo na úterním jednání v berlínském kancléřství. Maassen si ve výsledku ale přilepší, protože pozice státního tajemníka je lépe placená než vedení Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV). Maassen si přilepší o téměř 2600 eur měsíčně na celkem 14 157 eur měsíčně (360 000 korun).
Berlín vzhůru nohama
Povýšení šéfa civilní kontrarozvědky Maassena na post státního tajemníka ministerstva vnitra vyvolalo v Německu vlnu kritiky. Nového prezidenta Spolkového úřadu na ochranu ústavy (BfV) bude ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) teprve hledat. Do té doby kontrarozvědku nadále povede Maassen.
Zvláštní změnu tvrdě kritizuje opozice, ale i členové vládní sociální demokracie (SPD), kteří po Maassenově odchodu volali jako první. Místopředseda strany Ralf Stegner hovoří o katastrofě, jeho kolegyně z vedení SPD Natascha Kohnenová chce, aby v úřadu skončil i sám ministr vnitra.
Velmi podobný pohled na úterní rozhodnutí špiček koalice mají i média, která píší, že Maassen byl za trest povýšen, což hodnotí jako znepokojivé. „Takový vyhazov by si zřejmě přál každý zaměstnanec,“ konstatuje list Westfalen-Blatt. Podle deníku Mittelbayerische Zeitung to ve vládě funguje jako v blázinci. Další listy zase vyjadřují přesvědčení, že kabinet kancléřky Angely Merkelové (CDU) dál ztratí na důvěryhodnosti.
Opoziční svobodní demokraté (FDP) hovoří o frašce, Levice o tom, že se vyplatí nebýt loajální, a Zelení o neskutečném čachrování a o tom, že byla odměněna blízkost k protestní Alternativě pro Německo (AfD). Tato strana naopak kritizuje, že byl odstraněn podle ní nepohodlný šéf BfV.
Za zvolené řešení i za samotného Maassena se nadále staví Seehofer, podle něhož má Maassen velké zásluhy o německou bezpečnost.
Velké kritice kvůli svému souhlasu s rošádou čelí i předsedkyně SPD Andrea Nahlesová, které členové strany vyčítají mimo jiné to, že Maassenovi na ministerstvu vnitra musí uvolnit místo právě sociální demokrat. Nahlesová se kvůli uklidnění situace ve straně obrátila na všech zhruba 460.000 členů. SPD by podle ní neměla vládu obětovat kvůli tomu, že Seehofer dal práci úředníkovi, kterého „považujeme za nevhodného“.