Plán na federalizaci EU je nereálný, shodli se Telička se Zaorálkem
Federalizace Evropy
Končící ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) a místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (za ANO) považují plán šéfa německé sociální demokracie (SPD) Martina Schulze na federalizaci Evropské unie v současné době za nereálný. Své vyjádření podle nich směřoval především na německou domácí scénu. Řekli to v nedělních Otázkách Václava Moravce v České televizi.
Proti federalizaci se postavil i poslanec hnutí Svoboda a přímá demokracie a místopředseda zahraničního výboru Sněmovny Jiří Kobza. V otázce žaloby Evropské komise na ČR kvůli nepřijímání uprchlíků Zaorálek věří v možnost dohody, jako příklad uvedl možnost, že by Česko přijalo několik desítek uprchlíků.
Schulz chce, aby se z Evropské unie v příštích letech stala federace. Její členské země by měly přijmout společnou ústavní smlouvu. Kdo bude proti, má z unie vystoupit, míní. Spojené státy evropské by podle něj měly vzniknout do roku 2025. Řekl to tento týden na sjezdu německé sociální demokracie v Berlíně. Německá kancléřka Angela Merkelová (CDU) se vyslovila pro větší integraci EU, cíle jako Schulz ale stanovovat nechce.
Telička se Zaorálkem se shodli na tom, že Schulzova slova byla směřována především na domácí scénu. „Já osobně tato slova za realistická nepovažuji,“ řekl Telička. Poznamenal, že by se spíše ztotožnil s Merkelovou. Domnívá se, že v některých oblastech bude hlubší integrace žádoucí. Neznamená to ale, že by integrace byla nutná v každé oblasti. Zaorálek si myslí, že Schulzův plán jako příliš ambiciózní v této době odmítne více zemí. Poznamenal, že plán je „vzdálen realitě“. Kobza o prohlášení Schulze řekl, že to „bude krásný epitaf Evropské unie“.
Telička je přesvědčen o tom, že v některých otázkách bude potřeba otevřít základní smlouvy Evropské unie, týkat by se to ale mělo jen nejdůležitějších otázek. Zaorálek by s otevřením smluv nepospíchal, protože to s sebou nese velká rizika.
Politici v debatě zmínili vzrůst protievropských nálad. Představitelům Evropské unie vyčetli, že v této situaci prosazovali kvóty na přijímání uprchlíků. Evropská komise se tento týden rozhodla zažalovat ČR, Polsko a Maďarsko, že migranty nechtějí přijímat. Zaorálek je přesvědčen, že stále je „půda pro dohodu“. Domnívá se, že je na ni poměrně hodně času, protože sepsání žaloby a rozhodnutí soudu zabere i několik let. Musí podle něj být nalezeno konkrétní řešení. Jako příklad uvedl, že komise může souhlasit s tím, když ČR přijme několik desítek migrantů. Podmínkou je podle Zaorálka to, že se najde konsenzuální řešení. Zdůraznil, že je to už starost příští vlády.
Telička dosluhující vládu kritizoval za to, že nepředložila alternativní řešení migrační krize a pouze opakovala „ne ne ne“. Slovensko si podle něj dokázalo vytvořit lepší situaci. I on vidí prostor pro smírné řešení, situace je ale podle něj už složitější. Kobza se domnívá, že ČR by se o smírčí řešení pokoušet neměla.