Protiofenziva Ukrajiny je na spadnutí. Západní zbraně mění situaci, i tak je to risk

Na Ukrajinu dál proudí západní technika a svět čeká, zda se Ukrajina poprvé zhostí role „útočníka“. Avizovaná protiofenziva má mířit na území jižní pobřeží Ukrajiny, tedy území, na kterém se už delší dobu Rusko „zakopává“ a snaží se ho řadou prostředků rusifikovat. Jde však také o jedno z ekonomicky zásadních teritorií pro budoucnost ukrajinského státu. A první informace naznačují, že už protiútok možná začíná.

Dodávky západních zbraní dávají podle analytiků i západních agentur Ukrajině šanci na vstup do další fáze války. Ukrajinská armáda začala v posledních týdnech získávat zpět pozice v Chersonské oblasti, která je významným regionem pro ukrajinské zemědělství a navíc znamená pozemní spojení s anektovaným Krymským poloostrovem. Cherson bylo první větší město, kterého se ruské síly po invazi do sousední země zmocnily, načež získaly kontrolu i nad Chersonskou oblastí.

Americký Institut pro studium války ve své poslední pravidelné analýze dění na bojišti uvedl, že ukrajinské síly se pravděpodobně připravují zahájit, anebo již v sobotu zahájily protiofenzívu v tomto regionu. Nicméně informace z otevřených zdrojů ohledně ukrajinského postupu a tempa operace budou omezené a budou zaostávat za událostmi, uvedl institut.

Ukrajinští představitelé, včetně prezidenta Volodymyra Zelenského, mluví o protiofenzivě na jihu Ukrajiny delší dobu. Cílem mají být ekonomicky životně důležité pobřežní oblasti. „Oblast jihu je důležitá ze dvou důvodů. Ekonomický význam Donbasu se limitně blíží nule, což samozřejmě o tom černomořském pobřeží neplatí, to je ekonomicky mnohem důležitější. A druhý důvod, že pokud by ta ofenziva uspěla, donutilo by to Rusy stáhnout jednotky odjinud. To je koneckonců i důvod, proč jsou Ukrajinci na jihu tak aktivní, znervózňují Rusko, vyvíjejí nějaký tlak, aby Rusové nemohli poslat na frontu na východě všechno, co by chtěli,“ řekl k vyhlašování ukrajinské protiofenzivy deníku Echo24 vojenský analytik a spolupracovník redakce Lukáš Visingr.

Podle analytiků institutu účinek západních zbraní vyvolal znepokojení i v ruském informačním prostoru. Stojí za tím především přesné útoky amerických systémů HIMARS na klíčová místa logistiky či velení ruské armády. Institut zmiňuje například jeden z telegramových účtů, který zmiňuje příchod těchto raketových systémů jako bod obratu v současném průběhu války. Ukrajinské útoky proti ruské vojenské infrastruktuře vidí jako potenciálně devastující pro budoucí ruskou ofenzivu. I podle západních informací pak vedou přesné zásahy ukrajinské armády k tomu, že dosavadní masivní palbu ruských raket narušila potřeba přesouvání techniky a její krytí.

A z ukrajinských řad zaznívají i odvážná prohlášení. Poradce šéfa ukrajinské správy Chersonské oblasti Serhij Chlaň se domnívá, že ukrajinské ozbrojené síly do letošního září osvobodí tento region, jak uvedla agentura AFP. „Chersonská oblast bude definitivně osvobozena do září a všechny plány okupantů selžou,“ prohlásil poradce oblastního gubernátora. „Můžeme hovořit o obratu situace na místě. V nedávných operacích měly ukrajinské ozbrojené síly převahu. Naše armáda postupuje, přecházíme z obranné fáze do protiofenzivy,“ tvrdil Chlaň.

Klíčovou příležitost k protiúderu dává Ukrajině podle šéfa britské rozvědky MI6 Richarda Moorea také možná operační pauza ruské armády. Podle něj se dá nějaký druh operační pauzy z ruské strany čekat v příštích týdnech, řekl to v nedávném rozhovoru pro agenturu Reuters. „Myslím, že jim dojde dech. Náš odhad je takový, že Rusové budou mít v příštích několika týdnech stále větší potíže s doplňováním lidských zdrojů,“ řekl šéf MI6.

„Budou si muset dát nějakým způsobem pauzu, a to dá Ukrajincům příležitosti k protiúderům,“ dodal Moore s tím, že Ukrajina potřebuje ukázat, že válku lze vyhrát – jednak kvůli udržení vysoké morálky, jednak k zesílení odhodlanosti Západu v době, kdy se Evropa obává nedostatku energií za nadcházející zimy. V tom však také spočívá riziko, že v případě neúspěchu protiofenzivy může být dopad na morálku či odhodlání Západu opačný, jak upozorňují také někteří analytici.

Rusko se na pobřeží na jihu drží dlouhodobě a přes původní „strašení“, že dojde až k Podněstří, se zastavilo právě v Chersonské oblasti. Získalo tak pozemní spojení s anektovaným Krymem a začalo s postupnou rusifikací prostoru, například přechodem na rubl, vydáváním ruských pasů či připravováním referenda. Ruské snahy však kromě neupadajícího tlaku ze strany ukrajinských jednotek narušuje i partyzánský odboj, který se zejména v Chersonu dosud nepodařilo Rusku zastavit.

Zatímco se Ukrajina chystá či začíná pouštět do dobytí území zpět, z Ruska se opět ozývají hlasy vyzývající k anexi Podněstří. Vedení separatistické Podněsterské republiky usiluje o nezávislost s možným připojením k Rusku a mluví se o „Krymském scénáři“, uvedl web Euronews. Poslanec Státní dumy Dmitrij Belik řekl, že žádost zváží a považuje připojení Podněstří k Rusku za „směr blízké budoucnosti“ s tím, že tamní obyvatelé jsou „duchem blízcí“ Rusům. Neuznaná republika patřící Moldavsku se o připojení k Rusku snaží už od referenda z roku 2006. Tamní ministr zahraničí to označil za „hlavní prioritu“ (více jsme o tom psali zde).