Kdo vystřídá Zemana. Fronta zájemců o Hrad se rozrůstá

PREZIDENTSKÉ VOLBY 2023

Kdo vystřídá Zemana. Fronta zájemců o Hrad se rozrůstá
Miloš Zeman zvítězil v první přímé volbě v roce 2013 a o pět let později prezidentské křeslo obhájil v druhém kole proti Jiřímu Drahošovi. Potřetí v řadě se už stát prezidentem nemůže. Foto: Petr Podaný
1
Domov
Jakub Fujáček
Sdílet:

Začátkem příštího roku čeká Českou republiku třetí přímá volba prezidenta. Jít do boje o Hrad už deklaroval například odborový předák Josef Středula, matematik a podnikatel Karel Janeček nebo generál ve výslužbě Petr Pavel a senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer. Svou kandidaturu teprve zvažuje expremiér Andrej Babiš (ANO), ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová či hudebník a politik Michael Kocáb.

Jako poslední v řadě oznámil tento týden svoji kandidaturu předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula (54). V čele největší odborové centrály je od roku 2014. Miloš Zeman požádal odboráře, aby Středulu ke kandidatuře přemluvili. Středula pak svou kandidaturu, o které se do té doby pouze spekulovalo, oznámil. Ke kandidatuře ještě potřebuje získat alespoň 50 tisíc podpisů. Středula patřil v minulosti k hlasitým kritikům pravicových vlád.

„Lidé začali spontánně sbírat podpisy na podporu mé kandidatury v nadcházející #prezidentskavolba.Velmi si toho vážím. Budu se ucházet o podporu občanů ČR, abych mohl kandidovat na prezidenta ČR jako občanský kandidát. Děkuji své rodině, že mě podpořila,“ napsal Středula na svém twitteru.

Koncem ledna oznámil kandidaturu také matematik a podnikatel Karel Janeček (48). Janeček je spolumajitelem společnosti RSJ, která se zabývá obchodováním s finančními deriváty. Stál u zrodu Nadačního fondu proti korupci nebo Nadačního fond Neuron na podporu vědy. Hovoří se o tom, že si Janeček připravoval půdu pro kandidaturu už během svého proslovu při vyhlášení ankety Český slavík, kde ostře kritizoval očkování dětí proti čínskému koronaviru.

Počítá se rovněž s kandidaturou armádního generála ve výslužbě Petra Pavla (60). Ten ji sice zatím oficiálně neoznámil, opakovaně však potvrdil, že se hodlá zapojit. v letech 2015 až 2018 byl předsedou Vojenského výboru NATO. Prošel řadou velitelských pozic, od července 2012 do dubna 2015 působil jako náčelník Generálního štábu AČR. Bývá mu vyčítáno, že byl dříve členem KSČ, sám to označil za chybu. Profesionálním vojákem byl ale už v komunistické československé armádě.

Spolu s generálem Pavlem by mohl mít podle průzkumů největší šance také bývalý premiér, podnikatel a předseda hnutí ANO Andrej Babiš (67). Šéfka poslanců ANO Alena Schillerová před pár dny prohlásila, že Babiš se zatím nerozhodl, zda do volby půjde. Hnutí podle ní stoprocentně nějakého uchazeče do volby pošle. Babiš v minulosti několikrát zmínil, že se rozhodne až v září.

Do září chce o kandidátovi rozhodnout také vládní koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). Podle několika vyjádření poslanců za SPD by mohlo do voleb postavit kandidáta i hnutí Tomia Okamury.

Kandidátem na prezidenta může být kdokoliv, komu je minimálně 40 let. Funkční období prezidenta ČR je na 5 let a stejný kandidát může být zvolen pouze dvakrát za sebou.

Konkrétní kandidát musí nasbírat 50 tisíc ověřených podpisů od občanů ČR nebo získat podporu nejméně 20 poslanců nebo 10 senátorů. Kandidátní listina se musí odevzdat na ministerstvo vnitra 66 dnů před volbami.

Novou hlavu státu budou Češi vybírat ve volbách začátkem příštího roku. Jako největší favorité se zmiňují šéf opozičního hnutí ANO a miliardář Andrej Babiš a někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel. Celkem se chtějí o prezidentský post ucházet zatím víc než dvě desítky lidí, mezi nimi třeba podnikatel Karel Janeček, komik Miloš Knor, senátor Marek Hilšer, advokátka Klára Long Slámová, někdejší šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková nebo šéf hnutí Otevřeme Česko - Chcípl PES Jakub Olbert. Kandidovat v přímé volbě může kdokoli, kdo sesbírá 50 tisíc ověřených podpisů nebo občan, jehož podpoří nejméně 20 poslanců, nebo 10 senátorů. Minimální věk uchazeče o Hrad je 40 let.
Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články