Brzy přijde rasputice. Ukrajinská armáda se připravuje na zimní válku

ZIMNÍ VÁLKA

Brzy přijde rasputice. Ukrajinská armáda se připravuje na zimní válku
Ukrajinská armáda se chystá na boje během tuhé zimy, nemá ale dostatek vybavení. Některé země NATO přislíbily pomoc. Foto: Shutterstock
3
Svět

Jakub Fujáček

Ukrajinská armáda už se připravuje na zimní válku proti Rusku. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov požádal NATO před několika týdny o zimní výbavu pro 200 tisíc ukrajinských vojáků. Ukrajinské velení s brzkým koncem konfliktu nepočítá. Pomoc s dodáním zimních uniforem, bot a stanů již potvrdily Spojené státy, Kanada, Dánsko a také alianční nováčci Finsko a Švédsko.

Podle ukrajinských oficiálních kanálů napsal ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov na konci července generálnímu tajemníkovi Severoatlantické aliance Jensi Stoltenbergovi dopis, ve kterém žádá země NATO o poskytnutí zimního vybavení pro ukrajinskou armádu.

Několik týdnů po obdržení žádosti přislíbily poskytnutí materiálu Spojené státy, Kanada, Dánsko, Finsko i Švédsko. Podle předběžných údajů aliance je v současnosti možné vybavit zimními uniformami a dalším materiálem asi 50 procent ukrajinských vojáků. Podle německého magazínu Der Spiegel chce přiložit ruku k dílu i Bundeswehr, tedy spolková armáda. Potvrdila to i německá ministryně obrany Christine Lambrechtová.

Podle Spieglu je však německá armáda k přesunu materiálních zdrojů poměrně kritická. Zásoby zimního vybavení jsou i ve většině dalších aliančních zemích slabé a vystačí pouze pro pokrytí národních potřeb. Zimní vojenské oblečení je jednak pochopitelně specifické v tom, že je zateplené, a zadruhé se vyznačuje kamufláží v bílých barvách, což snižuje pravděpodobnost, že se vojáci stanou při pohybu na sněhu snadným terčem.

Válka letos neskončí, tvrdí ukrajinský velitel

Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj v článku, který vydala ukrajinská státní tisková agentura Ukrinform uvedl, že „doba trvání války se v každém případě měří již na měsíce a jsou oprávněné důvody se domnívat, že tento čas překročí kalendářní hranice roku 2022“. Žádný blesková operace a  „blitzkrieg“, který avizovalo Rusko, se konat nebude. Ani případný jaderný útok ze strany Ruské federace podle Zalužného nemůže zlomit ukrajinský odpor.

Ukrajinské tanky pod zimní maskovací sítí.
Ukrajinské tanky pod zimní maskovací sítí. Foto: Shutterstock

„Nelze také zcela vyloučit možnost přímého zapojení předních světových zemí do ‚omezeného‘ jaderného konfliktu, ve kterém je již přímo viditelná perspektiva třetí světové války,“ uvedl také vrchní velitel ukrajinské armády.

Z hlediska probíhající ukrajinské protiofenzívy bude klíčové získání kontroly nad okupovaným Krymem (Rusko ho násilně anektovalo v roce 2014), který je hlavní základnou černomořské flotily a disponuje sítí letišť, které umožňují Rusům provádět nálety nad celým územím Ukrajiny, upozornil také Zalužnyj.

Ukrajinská armáda zahájila na konci srpna dlouho avizovanou protiofenzívu v Chersonské oblasti na jihu země. Začátkem září se rozhodla podniknout protiútok do týlu ruských jednotek také na severovýchodě u města Charkov, což podle všech dostupných zdrojů, včetně těch zpravodajských, ruské jednotky překvapilo. Vojenský analytik a spolupracovník redakce Lukáš Visingr naznačil, že by mohlo jít o součást širší strategie.

„Spekuluje se, jestli to celé nebyla gigantická strategická past. Ukrajinci nechali Rusy přesunout síly na jih k Chersonu, a když zjistili, kde jsou oslabení, tak tam vyrazili do útoku. Postupují tam stylem, jakým postupovali Němci za druhé světové války ve Francii. Jejich tankové jednotky postupují maximální rychlostí a prorážejí do ruského týlu, nezdržují se žádným obléháním. Chtějí se dostat co nejdál a přetnout ruské komunikační a zásobovací linie,“ řekl v komentáři pro deník Echo24.

V listopadu se země změní na bažinatou zónu

Zdeněk Kříž z brněnské Masarykovy univerzity v analýze pro server Natoaktual napsal, že rozdělení vyčerpaných ruských sil do několika částí a jejich obklíčení se jeví jako optimální postup. „Konec září je nejzazší termín pro zahájení této fáze operace z důvodu počasí. Někdy v listopadu přijde rasputice (jev vyskytující se pravidelně dvakrát do roka, kdy lze po nezpevněných cestách v Rusku, Bělorusku a na Ukrajině projet nebo projít jen s velkými obtížemi. V tomto období se celá rovinatá země mění na blátivou a bažinatou zónu). Možná dříve, možná později, jisté ale je, že přijde.“

Upozorňuje, že bláto může značně omezit schopnosti moderní bojové techniky, a to i té na pásových podvozcích. „Pokud snad někdo zastával pošetilý názor o imunitě moderních armád proti povětrnostním podmínkám a blátu, měl by být vyléčen událostmi z března letošního roku,“ píše Kříž s tím, že modernizace sovětských tanků, které používají obě strany, s sebou přinesla také nárůst hmotnosti (o 5-15 procent), což může být při pohybu na měkkém bahnitém podloží značně nevýhodné.

Pokud by se Ukrajincům nepodařilo do nástupu podzimní „rasputice“ zničit jednotky agresorů a naopak by se ukrajinské jednotky dostaly do úzkých, omezí podle něj bláto případné ruské útočné aktivity a bude představovat výhodu pro Ukrajince, kterým dopřeje více času organizovaně přejít do obrany.

Divoké jarní a podzimní počasí pomohlo historicky bránícímu se Rusku několikrát zvrátit průběh války. Během druhé světové války měsíc trvající „rasputice“ zpomalila postup německé armády během bitvy před Moskvou. Ve finále neúspěšné německé tažení mělo být vyvrcholením operace Barbarossa. Německá těžká technika vázla v bahně a nedokázala postupovat kupředu. Rudá armáda díky tomu dokázala zatlačit Němce o 160 kilometrů zpět. Němci nebyli na zimní válku připraveni, chybělo jim i teplé oblečení a trpěli omrzlinami. Tentokrát se zdá, že by přicházející podzim mohl hrát do karet naopak spíše bránícím se Ukrajincům.