Konec plošných opatření. Sněmovna schválila zrušení pandemické pohotovosti

Sněmovna schválila zrušení stavu pandemické pohotovosti, který mimo jiné umožňoval vydávat protikoronavirová opatření bez nutnosti vyhlášení nouzového stavu. Rozhodnutí dolní komory konkrétně znamená, že od čtvrtka končí povinnost nosit roušky ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Usnesení dolní komory bylo přijato jednomyslně, tedy hlasy všech 159 přítomných poslanců.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) poslancům řekl, že s ohledem na vývoj koronavirové epidemie již „není důvod pro další plošná opatření“. Podle ministra sice skončí povinnost nosit respirátor ve zdravotnických zařízeních a pobytových zařízeních sociálních služeb, jako jsou domovy pro seniory nebo zdravotně postižené. Roušky ale nadále budou mít smysl a bylo by dobré, aby je pacienti měli „v ambulancích a na urgentních příjmech“, uvedl ministr.

Náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti) řekl, že s ukončením stavu pandemické pohotovosti skončí veškerá plošná protikoronavirová opatření, která se týkají všech obyvatel, ať už jsou vydaná podle pandemického zákona nebo zákona o ochraně veřejného zdraví. Skončí také možnost nechat se jednou za měsíc preventivně otestovat na covid-19. Zdravotní pojišťovny budou dál hradit jen testy, na které vystaví žádanku lékař.

Stav pandemické pohotovosti byl zaveden zákonem o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covidu-19, takzvaným pandemickým zákonem, loni v únoru. Umožnil přijímat některá protiepidemická opatření bez vyhlášení nouzového stavu.

Válek původně sliboval, že termín, kdy bude možné stav pandemické pohotovosti ukončit, oznámí na únorové schůzi Sněmovny. Mluvilo se tehdy o tom, že pandemická pohotovost by mohla skončit už v březnu. Vláda ale nakonec návrh na ukončení pohotovosti schválila teprve minulou středu s tím, že by mohl platit od 3. května. Sněmovna se k tomu ale kvůli opozičním obstrukcím dostala teprve dnes večer.

Vláda v návrhu pro Sněmovnu také upozornila na to, že „v případě významné negativní změny ve vývoji epidemiologické situace“ v souvislosti s výskytem onemocnění covid-19, kterou by představoval například nárůst případů, výskyt nových variant viru nebo selhání ochranného efektu vakcinace, bude potřeba stav pandemické pohotovosti opětovně zavést.

Testy v Česku v úterý potvrdily 1372 nových případů covidu-19, o třetinu méně než před týdnem. Podobně ubylo také hospitalizovaných s covidem, kterých je 606. Za posledních sedm dní testy potvrdily v celém Česku 81 nových případů nákazy v přepočtu na 100.000 obyvatel. Naposledy byla týdenní incidence nižší v půlce loňského října. Od začátku epidemie předloni v březnu potvrdily laboratoře přes 3,9 milionu případů covidu. S nákazou v Česku zemřelo 40.184 lidí.

Pandemický zákon byl přijat kvůli problematickému prosazování prodlužování nouzového stavu ve Sněmovně za někdejší menšinové vlády Andreje Babiše (ANO). Novelizován byl navzdory kritice a obstrukcím opozice letos v únoru už za vlády Petra Fialy (ODS). Novela rozšířila okruh činností, na která mohla dopadnout mimořádná protikoronavirová opatření. Restrikce se ale nadále mohly týkat zejména omezení počtu návštěvníků nebo zákazníků, otevírací doby nebo povinnosti nosit respirátor. Předloha také upravila testování na covid-19 a nařizování izolace a snížila postihy za porušení zákona. Účinnost celého pandemického zákona má skončit na přelomu letošního listopadu a prosince.

V Česku nyní nouzový stav znovu platí. Vyhlášen byl 4. března prozatím do konce května. Zaveden byl ne kvůli koronavirové epidemii, ale kvůli migrační vlně z Ukrajiny, má vládě umožnit péči o uprchlíky, kterých je v ČR podle odhadů asi 300.000, lépe zvládat.