Dneska si za všechno můžeme sami, říká malířka Ivana Lomová

Ono to je docela hezké, mít svůj obraz v nějakém cizím prostředí, do kterého obraz vysílá vaše vlny, říká Ivana Lomová a je fakt, že její obrazy jsou takovým tichým a jemným vysílačem vln. Jejich nevtíravá melancholie, dokonalé provedení a tajemství prostých věcí, které připomínají jejího oblíbeného Edwarda Hoppera, má ale v sobě i něco z českého sarkasmu a grotesknosti. Není to tak jednoduché, jak se na první pohled zdá. Rozhovor se konal v jejím pražském bytě, pod vlivem vlnění obrazů připravených na výstavu, která proběhla v březnu v karlínské 8gallery, a lehké malířčiny chřipky.

Malujete obrazy, na nichž jako by se zastavil čas. Někdo by řekl, že je to konzervativní, překonané…

Ale vždyť obraz je jako zastavený čas – to je jeden z hlavních darů, které nám obrazy poskytují. A není to skvělé, ten čas, co tak zběsile pádí, zastavit? Alespoň v obraze? Nevěřím prohlášením, že obraz takzvaně skončil, že je passé. Navíc já žiju a maluju teď, takže v mých obrazech se odráží má současnost.

„Nová média“ to rozhodně nejsou. Malba, to je hodně staré médium, už od Altamiry.

To máte pravdu. Někdy mám dojem, že „nová média“ může dělat vlastně kdokoli a jakkoli. Často bych ty výsledky nazvala spíš jakousi politickou sociologií, ekologickým nebo psychologickým dokumentem. Člověk tápe, jestli je tohle ještě umění. Ale určitě i v nových médiích vznikají skvělé věci, možná je problém spíš v tom, že jelikož je to pořád tak „in“ a „trendy“, umělci jsou do toho často i tlačeni – a kritika se bojí, aby se neznemožnila, a radši moc nekritizuje.

To v malbě je, myslím, nějaká konstanta, potřeba napodobit svět, zpodobnit předměty, lidi…

Ano, potřeba něco namalovat je přirozená lidská touha – jako si třeba zazpívat. Říkat, že je to passé, je stejné jako tvrdit, že třeba tanec skončil. Proměnil se, to ano, ale ta podstata zůstává. Stále budou lidi, kteří budou malovat.

Ale budou lidé, kteří ty obrazy budou potřebovat? Myslím tím, že se budou chtít na obraz dívat, nebo ho dokonce vlastnit?

Myslím, že jo, s obrazem lze navázat vztah, pohled na něj těší a podněcuje. Obrazy zabydlují a zútulňují domov, navíc lidi touží po originálních věcech.

Celý rozsáhlý rozhovor je součástí speciálního vydání Týdeníku Echo 30 rozhovorů, který si můžete objednat ZDE.

Speciální vydání obsahuje rozhovory s výraznými českými, evropskými i americkými osobnostmi. Interview mají časový přesah a reflektují nejdůležitější události a zásadní dění doma i ve světě za posledních dvanáct měsíců.

Zakoupené výtisky budeme rozesílat od 26. června 2018.