Vláda schválila návrh registru lobbistů a lobbovaných
LOBBOVÁNÍ
NOVÉ
FOTO: Vláda.cz
Lobbování v Česku by mělo dostat jasná pravidla, jejich návrh schválila vláda. Návrh zákona ministerstva spravedlnosti kabinet rozšířil o povinnosti týkající se neziskových organizací. Norma, která nyní poputuje k projednání Sněmovnou, má zvýšit transparentnost lobbování. Hlavním nástrojem pro zvýšení transparentnosti má být zavedení registru evidujícího jak lobbisty, tak lobbované.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) novinářům řekla, že počítá s diskusí v dolní komoře a jeho „vyladěním“. Zdůraznila, že zákon, o kterém se mluví od roku 2005, počítá vedle evidence lobbistů se zaznamenáváním tzv. lobbistické stopy.
K předpisu přišlo několik stovek připomínek a řadu rozporů se před jednáním kabinetu nepodařilo vypořádat. Spokojen byl s předlohou před jednáním ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Uvedl, že výhrady jeho úřadu k regulacím pro náměstky pod služebním zákonem byly vypořádány.
V současné době nemá lobbování v Česku žádná pravidla. Bezpečnostní informační služba (BIS) pravidelně upozorňuje na to, že lobbisté nežádoucím způsobem ovlivňují rozhodování veřejných činitelů. Ministerstvo spravedlnosti chce prostřednictvím zákona odlišit standardní lobbování za změnu legislativy od lobbování zákulisního a záměrně netransparentního. Věří, že zákon omezí nežádoucí jevy spojené s lobbingem – korupci, střet zájmů a klientelismus.
Zákon má být účinný od 1. ledna 2021. Návrh definuje lobbování jako „soustavnou činnost spočívající v komunikaci, uskutečňovanou lobbistou za účelem ovlivnění jednání lobbovaného“, a to při přípravě, projednávání a schvalování právních předpisů nebo koncepčních dokumentů. Právní předpisy zahrnují ty, které schvaluje Parlament nebo vydává vláda, ústřední správní úřad či Česká národní banka.
Lobbistou ve smyslu předkládaného zákona se může stát jen svéprávný člověk, který nebyl pravomocně odsouzený pro úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s lobbováním, nebo byl, ale jeho odsouzení je už zahlazené.
Mezi lobbované návrh řadí prezidenta a jeho kancléře, zákonodárce a jejich asistenty, dále ministry, jejich poradce a náměstky, členy bankovní rady ČNB či členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Lobbista, který hodlá lobbovat, bude mít povinnost lobbovaného upozornit na to, že je lobbistou, a uvést, čí zájmy hájí.
Hlavním nástrojem pro zvýšení transparentnosti má být zavedení registruevidujícího jak lobbisty, tak lobbované. Pokud budou chtít lobbisté nadále provozovat lobbování legálně, budou muset o zápis do registru požádat Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Lobbované budou do registru povinně hlásit státní orgány, u nichž lobbovanípůsobí.
Lobbisté i lobbovaní budou do registru vkládat čtvrtletní, veřejně přístupné zprávy. Náklady na zřízení rejstříku odhadlo ministerstvo na 500 000 až 700 000 korun bez DPH, provoz registru bude podle něj stát zhruba milion ročně.
Návrh svěřuje Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran také projednávání přestupků lobbistů a lobbovaných. Úřad bude moci uložit pokutu až 100 000 korun, lobbistům navíc také trest zveřejnění přestupku nebo zákaz činnosti až na tři roky.
Ministerstvo spravedlnosti návrh původně poslalo k projednání koncem loňského roku. Předpis však narazil v Legislativní radě vlády, která ho vrátila k přepracování. Proti nynější podobě návrhu mají námitky ministerstva dopravy, financí, vnitra a zdravotnictví, dále Úřad vlády ČR či Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Kraje pak nesouhlasí se širokou definicí lobbisty, která zahrnuje asociace, svazy, sdružení či spolky. Proti svému zařazení mezi lobbisty protestují rovněž profesní komory, například Česká lékařská komora či Česká komora architektů.
