Na Štěpána sevřel Česko mráz, na Jizerce bylo minus 27

Mrazivou noc má za sebou sever Čech, kdy na většině míst bylo pod minus deseti stupni Celsia. Na Jizerce v Jizerských horách při druhém svátku vánočním, který patří svatému Štěpánovu, klesla teplota skoro k minus 27 stupňům. Na stanici Kořenov, Jizerka – Rašeliniště bylo minus 26,8, řekl Martin Hynčica z ústecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.

Přes den bude na severu Čech jasno až polojasno, během dne bude přibývat oblačnost. Nejvyšší denní teploty budou mezi minus pěti až minus dvěma stupni Celsia, na horách mezi minus sedmi a minus čtyřmi stupni.

Ovšem v noci na pondělí čeká sever a severovýchod Česka další mrazivá noc. Teploty tam mohou v noci na pondělí klesnout pod minus 12 stupňů Celsia.

Aktuální výstraha Českého hydrometeorologického ústavu se týká celého Moravskoslezského kraje, Jesenicka a Šumperska v Olomouckém kraji a regionů Broumov, Náchod, Trutnov, Vrchlabí v Královéhradeckém kraji. Platí od dnešních 20:00 do pondělních 09:00. Lidé by se během mrazivého počasí měli chránit teplým oblečením ve více vrstvách a vhodnou obuví. Malé děti, starší a nemocní občané by měli omezit délku pobytu venku.

Proč se připomíná svatý Štěpán?

Památku prvního křesťanského mučedníka svatého Štěpána připomíná dnešní druhý svátek vánoční. Štěpána podle legendy ukamenovali před branou Jeruzaléma kvůli jeho víře v Krista. Zejména v minulosti se v tento den chodilo koledovat, sedláci si dávali v kostelích světit oves a čeleď dostávala výslužku a mohla měnit službu.

Svátek ve vánočním čase po Kristově narození připomíná jeho mučednickou smrt. Štěpán jako kazatel šířil Kristovo učení, židovská soudní rada ho poslala na smrt jako rouhače proti judaismu. Podle některých zdrojů nebyl Štěpán umučen 26. prosince, nýbrž 3. srpna. V prosinci prý byly nalezeny jeho ostatky.

Štěpánský svátek byl ještě v 19. století velkou událostí. Malí koledníci chodili s jesličkami a zpívali známou štěpánskou koledu. Vánoční koleda začínala na Štědrý den a končila na den tříkrálový 6. ledna. Oves si jako krmivo i osivo nechávali sedláci světit, protože Štěpán byl uctíván jako ochránce koní. Zaznamenány jsou zvyky házení ovsa na faráře nebo na mladé dívky.

Křestní jméno Štěpán má řecký původ, vzniklo z řeckého jména Stephanos s významem „věnec“. Přeneseně se vykládá jako „ověnčený“, „oslavený“ nebo „korunovaný“.