Politika ustupování agresorovi jako tvrdošíjná nepoučitelnost z dějin

POLITICKÁ VÁLKA JAKO ZNAMENÍ DOBY

Politika ustupování agresorovi jako tvrdošíjná nepoučitelnost z dějin
Příčinou války byla obava z rostoucí moci tradičně demokratických Athén, způsobené prosperitou vyrůstající z podílu občanů na veřejné správě a vládě. Foto: archiv
1
Týdeník
Miloslav Bednář
Sdílet:

Politická válka se zrodila ve starověkém Řecku, kde vznikla politika jako prostor svobodných občanů, kteří podle výsledku veřejné argumentované diskuse společně rozhodují o svém celku a stanovují si zákony, jimiž řídí své jednání. Takto na rozdíl od dosavadních despotických říší od 8. století před Kristem vznikaly řecké městské státy-obce, tedy na ryze politickém základě.

Zde pak v r. 431 př. Kr. vzplanula i první politická válka, známá jako válka peloponéská, mezi athénským námořním spolkem pod státním vedením Athén a peloponéským spolkem řízeným Spartou. Její příčinou, tak jako u všech následujících politických válek do současnosti, byla obava, v daném případě ústavně nedemokratické Sparty, z rostoucí moci tradičně demokratických Athén, způsobené prosperitou vyrůstající z ústavně široce uplatňovaného podílu občanů na veřejné správě a vládě. Odtud pramenila i obecná přitažlivost athénské demokratické státnosti pro okolní řecké politické prostředí, a proto také významné nebezpečí pro nedemokratické politické vlády.

Fenomén politické války opětovně s plnou silou vstoupil do světových dějin až v éře rozmachu moderních demokracií od dvacátého století. Jak první, druhá, tak i tzv. studená, nicméně rovněž světová válka dvacátého století v zásadě odpovídají politickému vzorci vůdčí příčiny první politické války v dějinách, tedy války peloponéské. Obdobně jako kdysi Sparta v Athénách spatřovala Německá říše Viléma II. i Hitlerova totalitní Velkoněmecká říše jako své hlavní mocensko-politické ohrožení existenci demokratických států. Proto je Německo postupně válečně napadlo, a rozpoutalo tak první a druhou světovou válku.

Obdobně po skončení druhé světové války vidělo Rusko v podobě totalitního komunistického Sovětského svazu jako zásadní existenční hrozbu samotnou existenci západní demokratické civilizace, tedy svobodného světa vedeného Spojenými státy americkými. Proto si jako hlavní strategicko-geopolitický cíl stanovilo její zničení počínajíc odstraněním americké přítomnosti v Evropě.

Celý esej Miloslava Bednáře si můžete přečíst na ECHOPRIME. Nebo v tištěném vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články