Ukrajinský odpor v Záporoží. Z jaderné elektrárny mizí lidé

OKUPACE ELEKTRÁRNY

Ukrajinský odpor v Záporoží. Z jaderné elektrárny mizí lidé
Záporožská jaderná elektrárna. Foto: Shutterstock
2
Svět

Na začátku března svět zažil bezprecedentní obsazení jaderné elektrárny cizí armádou. Jadernou elektrárnu v Záporoží obsadily ruské síly během nočního útoku. O tom, co se děje na místě, které je nyní pod kontrolou ruských sil, nyní informoval deník Wall Street Journal. Ve své reportáži píše o paranoie ruských okupantů a snaze potřít ukrajinský odpor 11 000 zaměstnanců, kteří se přes výslechy a pravidelné ponižující kontroly snaží zůstat loajální Kyjevu.

Podle svědectví ukrajinských pracovníků zůstává naprostá většina zaměstnanců, loajální Kyjevu. Ti se také během březnového nočního útoku snažili zabarikádovat pomocí aut či pytlů s pískem před postupujícími ruskými jednotkami vyzbrojenými asi 50 kusy těžké techniky. Boj se odehrával jen několik stovek metrů od reaktorů, budova vedení elektrárny a kanceláře zaměstnanců byly poznamenány stovkami stop po kulkách.

Z rozhovorů se zaměstnanci, představiteli ukrajinské armády i díky odposlechům ukrajinských tajných služeb vychází najevo, jakými způsoby se ruští vojáci na místě chovají. Podle členů rodin zaměstnanců i lidí z okolí elektrárny stále dochází k rabování a vykrádání domů. Pracovníci elektrárny každý den podstupují prohlídku před vstupem do práce. Ruští vojáci jim prohledávají tašky a nutí je svlékat se, aby případně našli nevhodné tetování, které by si mohli vyložit jako podporu ukrajinských nacionalistů. „Mohou k vám prostě přijít, provokovat vás a potom vám dát pažbou do obličeje,“ uvádí jeden z techniků.

Technické i jiné zaměstnance Rusové často vodí i na několikahodinové výslechy. Některé na policejní stanici ve městě Enerhodar, jiné neznámo kam. “Lidé prostě zmizí a nikdy se nevrátí,“ uvedl jeden technik, podle kterého zmizel už nejmíň tucet lidí. „Někteří se vrátili, strávili přitom několik týdnů někde ve sklepení bez jídla a vody. Pokud by, Bůh ochraňuj, někdo zjistil o čem jsem vám zde povídal, tak jsem vyřízený,“ uvedl technik. Zaměstnanci také popisují chování kolegů, kteří se vrátili. Jeden byl viditelně otřesen a odmítl o čemkoliv mluvit. Jiný se vrátil hluchý.

Pracovníci elektrárny se i přes strach a teror nadále snaží komunikovat s ukrajinskou stranou. I přesto, že jim okupanti mobily pravidelně procházejí a potírají jakýkoliv projev loajality ke Kyjevu. Ať už to v počátcích okupace bylo pravidelné hraní ukrajinské hymny v elektrárenském rozhlase či graffiti „Sláva Ukrajině! Rusové, jděte domů!“, na stěnách elektrárny. Avšak o tom, že odpor dokáže být z ukrajinské strany i násilný, svědčí případ Rusy dosazeného starosty města Enerhodar Andreje Ševčika. Ten se léčí se zraněními v nemocnici poté, co v jeho domě vybuchla nastražená nálož.