„Nejpostiženější průmysl možná padne, ekonomiku nemůžeme izolovat“

DOPADY DRAHÝCH ENERGIÍ

„Nejpostiženější průmysl možná padne, ekonomiku nemůžeme izolovat“
"Kromě zajištění stabilních dodávek zemního plynu musí být pro stát prioritou také dočasná podpora zasažených podniků a odvětví průmyslu,“ tvrdí šéf Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Foto: Shutterstock
2
Ekonomika

Markéta Malá

Dramatické ceny energií nedopadají tvrdě jen domácnosti, náklady na provoz kvůli nim rostou prudce i firmám. A právě jejich zástupci nyní tlačí na vládu, aby situaci řešila. Podle šéfa Hospodářské komory (HK) Vladimíra Dlouhého je nutné zavést dočasná opatření, protože podniky nejkritičtější období kvůli plynové krizi teprve čeká. Dlouhý navíc kritizuje podle něj zcela nedostatečnou komunikaci ministra průmyslu Jozefa Síkely, který firmy nechává v nejistotě. Vláda se prý k podnikatelům otočila zády. Poměrně jasně a tvrdě však mluví o pomoci podnikům vládní poradci. Nelze stále zasypávat ztráty, a to i za cenu toho, že nejpostiženější obory padnou, říká ekonomka Helena Horská.

Úsporný energetický tarif, který by měl domácnostem plošně částečně snížit platby za elektřinu, plyn i teplo, se firem nakonec týkat nebude, ač se dříve hovořilo o opaku. Aktuálně tedy platí, že podnikům jsou odpuštěny poplatky za obnovitelné zdroje a stát má také poskytnout dvě miliardy korun na pomoc firmám z energeticky náročných odvětví ve formě kompenzace nepřímých nákladů v letošním a příštím roce. To se bude týkat asi 30 firem. Jinak se zatím o další podpoře nehovoří.

Podle Dlouhého je znepokojující, že vláda žádnou další pomoc nejzasaženějším podnikům nechystá. „Vláda nehodlá zavést opatření na zmírnění dopadů vysokých cen elektřiny a plynu podle Dočasného krizového rámce. Mělo to být zásadní řešení pro firmy postižené dopadem vysokých cen energií, protože žádné jiné opatření, které zatím bylo přijato nebo se o něm uvažuje, totiž zdražování speciálně plynu pro firmy neřeší. Přes vědomí dopadu takových přímých kompenzací na omezené rozpočtové možnosti státu vnímáme ústup vlády od řadu týdnů společně připravovaného programu s rychlým efektem pomoci tak, že se vláda otočila k podnikatelské veřejnosti zády,“ tvrdí Dlouhý v dopise zaslaném členům HK.

Dočasný krizový rámec přijala Evropská komise už v březnu. Umožňuje poskytnout veřejnou podporu právě podnikům nejvíce zasaženým válkou na Ukrajině a následnými sankcemi. K tomu už se přiklonilo například Německo.

„Pokud vláda firmám nyní po měsících jednání a čekání dala signál, že nakonec tímto opatřením vůbec nepomůže, mohou se dostat do velmi složité situace a konkurenční nevýhody oproti podnikům z okolních států, které Dočasný krizový rámec zavádí,“ tvrdí Dlouhý. Mimo jiné si také stěžuje na chabou komunikaci resortu průmyslu.

„Upozornil jsem pana ministra Síkelu, že jsme znepokojeni nedostatečnou komunikací. Není pro mě akceptovatelné, aby firmám nepřicházely informace, ať už jsou pozitivního či negativního charakteru. Tento informační deficit neumožňuje pružně reagovat a přizpůsobovat se situaci,“ uvedl Dlouhý.

„Čím dříve se přizpůsobíme, tím méně obětí bude“

Proti tomu, aby stát nalil peníze do postižených podniků, se ale mnoho ekonomů ohrazuje. „Na rozdíl od covidu, vysoké ceny energií a potřeba lépe diverzifikovat naše energetické zdroje a zajistit dlouhodobou energetickou soběstačnost na úrovni EU jsou dlouhodobou záležitostí. Jsou trvalým, strukturálním šokem. V tomto případě platí, že čím dříve se přizpůsobíme, tím lépe a s nižšími náklady a obětmi tento šok překonáme. Zcela odstínit dopad tohoto šoku na firmy není bohužel vůbec reálné, na to by ani celý státní rozpočet nestačil. Nejschůdnější cestou je odpojit se od závislosti na ruském plynu, zvýšit odolnost proti podobným cenovým a surovinovým šokům,“ říká pro Echo24 ekonomická poradkyně premiéra Helena Horská.

Horská tedy nevidí roli státu proto v kompenzacích škod způsobených růstem cen a nedostatkem plynu, ale v pomoci snížit závislost na něm a podpořit investice firem do energetické efektivnosti a nezávislosti. „Nedávná zkušenost s covidovou pomocí, které přišla pozdě a nakonec v tak velkém objemu, že to v ekonomice roztočilo pádivou inflaci. Ale odolnost vůči šokům neposílilo. Důsledky ale budeme pociťovat dlouho jednak ve vysoké inflaci a jednak ve vyčerpaném státním rozpočtu,“ tvrdí ekonomka.

„Podniky a zástupci podnikatelů by sami nejlépe měli rozumět omezeným finančním možnostem rozpočtově vyčerpaného státu sanovat škody způsobené vyděračskou politikou Putina a naší dekády trvajícím ignorováním rostoucí závislosti na dodávkách energetických surovin z Ruska. Než zasypávat ztráty, je z hlediska budoucnosti odpovědnější podpořit investice a strukturální změny v ekonomice i za ceny úpadku nejpostiženějších oborů a zároveň rozvoje nových progresivnějších, než izolovat ekonomiku od dopadu energetického šoku, který změní tvář českého i evropského průmyslu a energetického mixu,“ je přesvědčena Horská.

O něco mírnější je další vládní poradce Štěpán Křeček. I on však varuje před dalším zvyšováním rozpočtového schodku, což by bylo doprovázeno ještě vyšší inflací.

„Veřejná podpora podnikům zasaženým hospodářskými dopady kvůli válce na Ukrajině by zvýšila konkurenceschopnost českého byznysu, což by podpořilo ekonomický růst naší země. Na druhou stranu by tato pomoc zvyšovala schodek státního rozpočtu, z kterého by se musely platit vysoké úroky. Navíc skrze pomoc firmám by se do ekonomiky dostávalo více peněz na dluh, což by vytvářelo inflační tlaky. Z těchto důvodů je vhodné o podpoře podniků jednat, ale musí to mít rozumnou míru,“ uvedl Křeček pro Echo24.