Soud zprostil průvodčí a vlakvedoucí viny za pád dítěte z vlaku. Nebyla prokázána jejich odpovědnost
Zproštění viny
NOVÉ
1
Olomoucký krajský soud zprostil vlakvedoucí Jarmilu Soukupovou a průvodčí Janu Stejskalovou viny za tragickou nehodu, při které v červenci 2016 zemřelo dítě po pádu z vlaku. Okresní soud je původně potrestal za usmrcení z nedbalosti podmíněným trestem 18 měsíců s dvouletou zkušební dobou. Kladl jim za vinu, že vlak vyjel z olomoucké stanice s nedovřenými dveřmi, ze kterých později dítě vypadlo. Podle odvolacího krajského soudu však není jednoznačně prokázáno, že za tragédii nesou odpovědnost obžalované. Nejde tak o trestný čin.
„Soud shledal, že nebyly naplněny znaky vědomé nedbalosti, ale ani nedbalosti nevědomé. Je zde spousta příčin, které vedly k této tragické události. Obžalované zachovaly potřebnou míru opatrnosti a nemohly vědět, že může nastat porušení jejich povinností,“ uvedla soudkyně Lenka Konrádová. Podle soudu měla vlaková četa řadu povinností, nebylo v jejich silách vše zkontrolovat. „Byl to souhrn okolností. Ten technologický postup nebyl zvolen správně, ony nemohly dělat vše najednou,“ doplnil předseda senátu Bohuslav Mierva.
Ženám hrozilo až šest let vězení. Nesouhlasily s vinou ani trestem, u soudu dnes prostřednictvím obhájců žádaly zproštění. „Moje klientka za tragédii odpovědnost nenese, neviděla nastupovat posledního cestujícího, a neměla tak důvod jít a zkontrolovat tyto dveře,“ uvedla obhájkyně Stejskalové. Podle obhájce Soukupové nebylo v silách vlakové čety zcela jednoznačně zajistit, že dveře budou skutečně zavřené. „Fyzicky a technicky to možné nebylo,“ doplnil obhájce. Pracovnice drah se vyhlášení nezúčastnily, rozsudek přijala vlakvedoucí s obrovskou úlevou.
V případu je nezpochybnitelné, že dveře byly po odjezdu vlaku nedovřené. Kvůli zrychlování soupravy na trati mezi hlavním olomouckým nádražím a Štěpánovem se pak ve více než stokilometrové rychlosti samovolně otevřely a dítě stojící u toalety vytáhly ven. Soudy zkoumaly, zda vlaková četa neporušila své povinnosti a zda dveře podle předpisů zkontrolovala.
Svou roli sehrál typ vozu bez automatického zajištění dveří i tehdejší předpisy Českých drah včetně snížení počtu personálu, který měl na starosti celý vlak. Na jedné straně neměly pracovnice nařízeno, aby dveře zkontrolovaly ručně, měly však přistoupit na takovou vzdálenost, aby se o tom mohly přesvědčit. „Vlak měl šest vozů, kdyby se členky čety postavily do jakéhokoliv místa, máme tady dvoje dveře, které nemohly pohledem zjistit,“ uvedl dnes šéf územního pracoviště Drážní inspekce v Ostravě Petr Maikranz. Na druhou stranu, kdyby se šly osobně přesvědčit, vypadly by jim podle něj ze zorného pole jiné dveře.
Neštěstí se stalo na trase z Luhačovic do Prahy v červenci 2016. Holčička po pádu z vlaku na místě zemřela. České dráhy, které se s rodinou vyrovnaly mimosoudně, poté zavedly opatření, aby podobné tragédii zabránily. Policisté při vyšetřování uvedli, že kdyby se tragédie stala později, mohly být obviněny jako právnická osoba také České dráhy. V době tragédie to neumožňoval právní řád.
