Ruská policie podniká rozsáhlý zátah proti opozici
Nepokoje v Rusku
Ruská policie od úterní noci podniká rozsáhlé razie v bytech účastníků sobotní demonstrace v Moskvě, kteří protestovali proti údajně diskriminačním praktikám moskevské volební komise. Napsala to ve středu státní tisková agentura TASS, která domovní prohlídky označila za „masové“. Podle policie se víkendového protestu zúčastnilo kolem 3500 lidí, téměř třetina z nich byla zadržena.
Zátah provádějí příslušníci ozbrojených protiteroristických útvarů kontrarozvědky FSB, správy ministerstva vnitra pro boj s extremismem a její moskevské služebny, řekl TASS nejmenovaný pracovník bezpečnostních složek. Zadrženi byli údajně zatím dva lidé, koordinátor radikálního hnutí Levý blok Vasilij Kuzmin a aktivista Kirill Žukov.
V kolika bytech policisté zasahují, ruská agentura neuvedla. „Zajímá je jakákoli informace o účastnících (sobotní) akce a o způsobu, jakým byla svolána,“ konstatoval TASS. Policisté zabavují datové nosiče, počítače a tablety. Zároveň analyzují sociální sítě a snaží se vypátrat komunikační spojení mezi organizátory.
Podle ruských médií bylo při sobotním protestu zadrženo 1400, podle policie přes tisíc lidí. Velkou část zatčených policisté po zjištění totožnosti propustili, několik desítek lidí ale absolvovalo zrychlené soudní řízení, od kterého odešlo s pokutou nebo několikadenním trestem vězení. Demonstraci vyvolalo rozhodnutí moskevské volební komise nepovolit účast v zářijových komunálních volbách v Moskvě z formálních důvodů asi 15 opozičním kandidátům.
V úterý kauza nabrala obrátky, když vyšetřovatelé údajná provinění některých demonstrantů přehodnotili na trestný čin a zahájili trestní stíhání. Organizátory a účastníky akce viní z provokování masových nepokojů, hrubého porušování veřejného pořádku a útoku na úřední osoby. Podle TASS jim může být vyměřen trest až patnáct let vězení.
Neobvykle tvrdý policejní zásah vyvolal námitky v Rusku i v zahraničí. Protestovaly například Spojené státy a Německo, na nutnost respektovat svobodu slova upozornilo Moskvu i české ministerstvo zahraničí. Neúnosné použití síly kritizoval Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. O situaci ve středu telefonicky jednala předsedkyně ruské volební komise Ella Pamfilovová s generálním tajemníkem Rady Evropy Thorbjörnem Jaglandem.
Ruská opoziční Libertariánská strana, která sobotní akci organizovala, podala v úterý žádost o povolení další demonstrace příští víkend. Moskevská radnice ale žádost zamítla. Rozhlasová stanice Echo Moskvy ve středu napsala, že aktivistka Jelena Rusakovová, jedna z opoziční kandidátek nepřipuštěných k volbám, zažádala radnici o povolení demonstrace 10. srpna. Na reakci úřadů zatím čeká.