Aktivistka Femen, která se vrhla k Zemanovi, přišla o práci ve školce

Ukrajinská aktivistka radikální skupiny Femen bojující za práva žen, která se minulý měsíc při českých prezidentských volbách polonahá vrhla před prezidenta Miloše Zemana a protestovala proti jeho kandidatuře, přišla kvůli své angažovanosti o místo učitelky v mateřské škole. Na svých internetových stránkách o tom informalo Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

„Byla jsem vyhozena kvůli Femenu,“ řekla Angelina Diashová RFE/RL. „Vím, že někteří rodiče (žáků) se kvůli mým aktivitám ve Femenu styděli,“ dodala. Mladá žena také přišla o práci pro internetový portál, pro který psala o módě a hodnotila restaurace.

„Myslím, že někteří lidé jsou příliš konzervativní a je pro ně obtížné, aby pro ně pracoval někdo, kdo dělá něco zvláštního, něco abnormálního,“ poznamenala Diashová. I přes následky, jaké za svůj aktivismus nese, hodlá v činnosti v rámci Femen pokračovat.

Diašová působí ve skupině Femen asi osm let. „Kvůli své barvě pleti jsem zvyklá bojovat za svá práva,“ říká žena, která je dcerou Angolana a Ukrajinky. Loni v červenci protestovala proti běloruskému autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi během jeho kyjevské schůzky s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Byla za to obviněna z výtržnictví a kladení odporu policii a hrozí jí až pětileté vězení.

Letos v lednu při prvním kole českých prezidentských voleb se Diashová ve volební místnosti v pražských Stodůlkách rozběhla k Zemanovi s nápisem „Zeman, Putin‘s slut“ (Zeman, Putinova děvka) na nahé hrudi. Stejné heslo přitom vykřikovala. Svým činem prý chtěla dát najevo, že znovuzvolením Zemana by občané mohli ohrozit suverenitu českého státu. Zeman, který o dva týdny později v rozhodujícím druhém kole zvítězil, je podle ní ve vleku ruského prezidenta Vladimira Putina. Český soud aktivistce vyměřil tři měsíce vězení s roční podmínkou a zároveň ji vyhostil z Česka.

Hnutí Femen vzniklo v roce 2008 a proslulo akcemi svých polonahých aktivistek nejen na Ukrajině a v Rusku, ale také v západní Evropě. Hnutí se na svém webu hlásí k boji za práva žen s cílem „úplného vítězství nad patriarchátem“, ale nepovažuje se za feministické. Své členky označuje za „sextremistky“.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Krčmář navázal na Vítkovou. Z biatlonového sprintu má olympijské stříbro