Vláda neustoupila. Podle odborářů stávkovala většina škol, podle ministerstva jen desetina
Stávka pedagogů
Nové
Shutterstock
Více než tisíc zavřených škol, skoro tři tisíce s omezeným provozem a další tři tisíce vyslovily stávce podporu. Tak vypadá dnešní protest učitelů podle odborářů, kteří naplánovali stávku po neúspěšném vyjednávání s vládou Andreje Babiše. Ministerstvo školství však čísla rozporuje a uvádí, že se do stávky zapojila pouze desetina, maximálně čtvrtina všech škol.
Učitelé přesná čísla zveřejnili až ve středu po zahájení stávky. Podle nich bylo zavřeno na 1221 škol a více než 2700 škol omezilo provoz. Další téměř tři tisícovky dalších institucí protest učitelů podpořilo. Podle odborářů se tak jedná o více než polovinu všech škol, tedy počet, který před stávkou uváděli jako reálný.
30 let svobody
Ministerstvo školství však uvádí, že se do stávky zapojila pouze desetina až čtvrtina škol. Vyplývá to z ministerských údajů, které si nechali úředníci zpracovat z devíti krajů.
Po jedenácti letech se tak učitelé začínají bouřit kvůli nesplněným slibům o výši platů. Původně měli pedagogové dostat přidáno patnáct procent na příští rok, což deklaroval i premiér Andrej Babiš. Později se však začal ministr školství ohánět desetiprocentním přidáním, ze kterého by osm procent šlo do platů a dvě procenta na odměny.
Odboráři však uvedli, že se jedná ze strany Roberta Plagy o podvod. „Oklamal nakonec i svého premiéra a vládu. Deklarovaná priorita školství dostala trhlinu a sociální dialog vedený na poslední chvíli se změnil na handrkování a přihazování o stokorunu. Z původních závazných slibů učitelé na výplatní pásce uvidí o dost méně a zůstávají mezi nejhůře placenými vysokoškolskými profesemi,“ uvedly školské odbory.
S odboráři nechce žádný z členů vládního kabinetu dále jednat. Ministr Plaga v úterý učitele naštval prohlášením, že si ani nedokáží zjistit přesný počet protestujících. „Paradoxem je, že když odbory řekly, že stávkujících škol bude přes šest tisíc, tak když byly dotazovány, nejsou schopny říci, jaká to budou čísla,“ řekl Robert Plaga.
Učitelé na to následně reagovali tím, že počty neustále narůstají a úspěchem by i bylo, kdyby se připojilo třeba jen několik desítek škol. „Považuji za paradox, že ministr chce přesně dopředu znát, kolik škol bude stávkovat. Účast na stávce je naprosto dobrovolná, naši lidé z regionů dostávají postupně informace. Hlásí se i školy, kde odbory nepůsobí, a je na jejich úvaze, zda to odborům oznámí,“ řekl předseda školských odborů František Dobšík.
Mezi učiteli navíc není ke stávce jednotný postoj. Podle Asociace ředitelů gymnázií nebo Učitelské platformy je protest nesmyslný, protože se jedná pouze o dvě procenta. Učitelé podle nich měli protestovat při původním vyjádření Roberta Plagy, že na platy půjde místo patnácti procent pouze deset procent.
Ani u opozičních stran není stanovisko k protestu jednotné. Podle místopředsedy STAN Petra Gazdíka se odbory zachovaly diletantsky při přípravě stávky. Podle člena školského výboru Lukáš Bartoně by měli učitelé bojovat o vyšší platy než jim vláda slíbila.
„Podnět ke stávce chápu jako výraz dlouhodobé nespokojenosti učitelů, který je z mého pohledu, a to i vzhledem k současné situaci v regionálním školství, naprosto legitimní. Vím, že mnozí učitelé vstupují do stávky s vyššími cíli než ty, které uvádějí odbory. Školské odbory se spokojily s navýšením objemu finančních prostředků o 10 procent na platy a omezily diskusi na to, jaká část z této uvažované částky půjde do tarifů a kolik půjde na osobní ohodnocení,“ uvedl Lukáš Bartoň v komentáři.
Učitele podporuje pravicová ODS, podle které by měl stát dávat na platy učitelů 150 procent průměrné mzdy. „ODS ani já osobně nepodporujeme stávky, ale v tomto případě učitelům rozumíme. Mají naše pochopení, když chtějí připomenout premiérovi a vládě, co jim slíbil. Mají na to právo a je dobře, že se nenechávají obelhávat,“ řekl Petr Fiala.
