Špion, který miloval Izrael. Pustí ho USA výměnou za mír?

Neúspěšná blízkovýchodní jednání by mohla vést k propuštění bývalého špiona Jonathana Pollarda. To vše ale pouze v případě ústupků ze strany Izraele.

Snaha amerického ministra zahraničí Johna Kerryho posunout mírová jednání mezi Izraelem a Palestinou směrem kupředu nabývá na síle. Po pondělní schůzce s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahu a s šéfem palestinského vyjednávacího týmu Saebem Erekatem se podle deníku Maariv šíří informace, že by americká vláda mohla předčasně propustit doživotně uvězněného Jonathana Pollarda. Jedná se o bývalého člena amerického námořnictva, který v 80. letech poskytoval Izraelcům přísně tajné informace. Kerry se tak snaží obě znepřátelené strany přesvědčit, aby mírová jednání neukončily k 29. dubnu a pokračovaly v prozatím neúspěšných rozhovorech. Výměnou za Pollardovo propuštění by však Izrael musel propustit až stovky zajatých Palestinců a na čas zastavit výstavbu v obydlených částech Západního břehu Jordánu.

Žid, který se bál o Izrael

Jonathan Pollard započal svou kariéru u armády v roce 1979, kdy nastoupil do zpravodajské služby amerického námořnictva. Už tehdy však údajně došel k závěru, že USA záměrně zatajují před Izraelem informace, které se týkají jeho národní bezpečnosti. To se mu, jakožto uvědomělému a ortodoxnímu židovi nelíbilo. V roce 1984 byl přeřazen k Protiteroristickému pohotovostnímu středisku, kde pracoval hlavně jako výzkumný specialista. Měl na starost potenciální teroristické hrozby v karibské oblasti a americkém vnitrozemí. Tam ale znovu nachází nesrovnalosti v poskytování informací izraelské straně. Rozhodl se tedy, že informace poskytne Izraeli sám pomocí prostředníků, se kterými se pravidelně setkává.

Pollardův kolega si však po nějaké době všiml jeho časté a nejasně odůvodněné nepřítomnosti v práci. Zároveň mu podřízený nahlásil, že si Pollard domů nosí přísně utajené dokumenty. Když si pak tyto informace spojil s jeho častými návštěvami psychiatra (vymýšlel si historky, že je člen Mosadu), kontaktoval FBI. Zatčen byl společně s manželkou 19. listopadu 1985. V den, kdy se pokoušel získat azyl na izraelské ambasádě ve Washingtonu.

50 000 dolarů, které nechtěl

Během vyšetřování pak vyšlo najevo, že špionáž ze strany Izraele prováděli bez jakékoliv souhlasu z vyšších míst. Za vyzrazené informace se však Pollardovi povedlo vydělat celých 50 000 dolarů. Ačkoliv za své služby od Izraelců nic nechtěl, peníze mu vnutili, protože se domnívali, že neuplácený informátor je jim k ničemu. V případě selhání by jej totiž nemohli zpětně vydírat.

Poskytnuté dokumenty obsahovaly údaje o protiletecké obraně Libye a aktivitách arabských zemí, pohybu sovětských lodí či dodávání zbraní. Pollard se ke všemu přiznal a s obhajobou nadstandardně spolupracoval. Tím si vysloužil mírnější trest – doživotí. Celou dobu se také hájil tvrzením, že neposkytoval informace o Spojených státech, ale jen těch arabských. Po osmi letech vězení se mu v roce 1995 povedlo získat vysněné izraelské občanství a v roce 2002 ho dokonce sám Benjamin Netanjahu navštívil v cele. Nejblíže propuštění byl Pollard v roce 1998, kdy se tehdejší americký prezident Bill Clinton zasloužil o uzavření Memoranda od Wye River. Proti se však postavil šéf CIA Geoge Tenet, který vyhrožoval, že odstoupí ze své pozice v případě Pollardova osvobození.

Lhář s láskou ke kokainu?

Na webu, který shromažďuje Pollardovy příznivce, se nejčastěji argumentuje tvrzením, že se vlastně žádným způsobem neprovinil a porušil pouze neformální embargo, které bylo na informace uvaleno. Kromě toho pak Mordechai Kremnitzer, viceprezident výzkumu v Izraelském demokratickém institutu, napsal komentář, ve kterém dokazuje, že trest pro Pollarda byl v porovnání s jinými rozsudky o špionážích nepřiměřeně přísný. Opačné stanovisko zastává redaktor Wall Street Journal Seymour Hersh, který v roce 1999 zveřejnil text, ve kterém označil Pollarda za kompulzivního lháře s láskou ke kokainu. Povedlo se mu získat také vyjádření expertů, kteří se domnívají, že Pollard vyzradil i techniku amerického námořnictva, pomocí které sledovalo sovětské ponorky.

Postoj americké administrativy k případu je však stále nejasný. Kroky Johna Kerryho totiž příliš nekorespondují s vyjádřeními prezidenta Obamy. Ten na otázku zda neuvažuje o Pollardově propuštění, odpověděl loni v izraelské televizi následovně: „Mou první povinností je chránit zákon ve Spojených státech a dohlížet na jeho důsledné dodržování.“

Za Pollardovo propuštění se už postavil i republikánský senátor John McCain. Kromě toho se za poslední dobu událo hned několik protestů před americkou ambasádou a na petiční listině za jeho propuštění se ocitlo přes sto tisíc podpisů. Kdyby však izraelsko-americké vyjednávání nevyšlo, Pollard má stále v co doufat. Za rok a půl totiž uplyne lhůta, kdy může požádat o zrušení nebo alespoň zmírnění trestu.