Stát se rozhodl vyhodit šest miliard za doping ekonomiky

Česká ekonomika je rozjetá na plné obrátky. Nezaměstnanost je nejnižší v Evropské unii. Práci má nejvíce lidí v historii země. A v posledních měsících už také začaly rychle růst platy. To všechno posouvá zemi do bodu, kdy se vyčerpá současný ekonomický model postavený na výrobě ze značné části polotovarů pro západní firmy, na něž se v domovských destinacích jen nalepí štítek Made in Germany a inkasuje se tam za ně většina zisků. Základními pilíři tohoto modelu byla levná a kvalitní práce. Jeden z nejlepších poměrů cena/výkon v Evropě a blízkost Německu.

Teď jsme na hraně tohoto modelu. Pokud chceme dál bohatnout a přibližovat se ve výšce platů západní Evropě, je potřeba přeřadit na jiný, s vyšší přidanou hodnotou. Takový, který se bude výrazně víc blížit podobě bohatších ekonomik, jimž se chceme vyrovnat.

Kritici měnové intervence České národní banky z roku 2013, která tři a půl roku oslabovala korunu, tvrdí, že ekonomika přes slabší měnu přišla o tlak na posun do vyššího vývojového stadia. Díky slabší koruně, která se dlouhodobě kombinovala s nízkým růstem platů, jsme si podle nich mohli dovolit zůstat levnou výrobní zemí a nic nás netlačilo posouvat se výš. Stejný názor prezentuje v aktuálním rozhovoru v Týdeníku Echo i nový státní tajemník pro Evropskou unii Aleš Chmelař.

Na tom, že se současný model vyčerpal, se ale už bez ohledu na jinak odlišné názory shodne většina ekonomů.

Jediný, kdo si toho zjevně nevšiml, je vláda, která se rozhodla za peníze daňových poplatníků tento model konzervovat a investičními pobídkami uměle prodlužovat jeho pokračování.

Samotné investiční pobídky, jimiž vláda za peníze daňových poplatníků dotuje firmám části investic, se rozjely před skoro dvaceti lety při ekonomické krizi po roce 1997. Už tehdy byly svou selektivností hodně sporné, stejně jako jsou sporné jakékoliv dotace. V zemi ale v té době vůbec poprvé po roce 1989 začínala výrazněji růst nezaměstnanost a především v severních regionech byla nebezpečně vysoká.

Pobídky svým dílem přispěly k vytvoření současného modelu postaveného na kvalitní levné práci. Pokračovat s dotacemi výrobních linek z peněz daňových poplatníků ve chvíli, kdy tento model přirozeně opouštíme, připomíná snahu vzepřít se realitě.

Vládní agentura CzechInvest se včera pochlubila, že na pobídky letos půjde 6,3 miliardy korun. Firmy za tu sumu vytvoří 4800 pracovních míst. Jedno pracovní místo přijde daňové poplatníky na 1 312 500 korun. To zní ve chvíli, kdy si firmy snad ve všech oborech stěžují, že nejsou lidi, jako hodně podivný doping ekonomiky, který vůbec nepotřebuje.

Klasický argument zní, že teď podporujeme firmy, které sem přináší technologie s vyšší přidanou hodnotou. Četba detailů udělených pobídek na první pohled nenasvědčuje tomu, že by je dostávaly jiné firmy v jiných druzích byznysu s vyšší přidanou hodnotu než před lety.

Nejvyšší pobídku, až 502 milionů korun, mají obdržet firmy Labe Wood a Karsit Automotive. První jmenovaná plánuje investovat 2,7 miliardy korun do výstavby pily ve Štětí. Labe Wood obdržela rozhodnutí o příslibu investiční pobídky již v červnu 2014, ale projekt nakonec neuskutečnila. Na stejný projekt firma získala příslib pobídky znovu letos v březnu, tentokrát s vyššími investicemi.

Chystaná továrna společnosti Karsit Automotive ve Dvoře Králové nad Labem na výrobu autodílů má vytvořit 230 nových pracovních míst. Stavba továrny by měla začít ve třetím čtvrtletí letošního roku a hotová by měla být do dvou let. Nový závod za rovněž 2,7 miliardy korun firma potřebuje proto, že její výrobní kapacita přestává stačit současné poptávce a není dostatečná pro získávání nových zakázek. Továrna bude vyrábět kovové autodíly především pro koncern Volkswagen. Nic, co by nějak zásadně posouvalo českou ekonomiku do nového vývojového stadia.

Pobídky v současné podobě ztratily jakýkoliv smysl. Je nejvyšší čas přestat tímto stylem vyhazovat peníze daňových poplatníků a deformovat ekonomiku.