Za Bělorusko budeme bojovat. I proti Rusům, řekl Lukašenko
Bělorusko vs. Rusko
Bělorusko nikdy nebude patřit k Rusku, prohlásil prezident Alexandr Lukašenko. Svými slovy reagoval na to, že prý mnoho lidí v ruské politice považuje Bělorusko za svou „severozápadní provincii“. „Stále uvažují imperialisticky,“ řekl Lukašenko při rozhovoru s agenturou Bloomberg, o němž informovala rozhlasová stanice Svobodná Evropa (RFE/RL).
Za zachování nezávislosti budou Bělorusové bojovat „do posledního muže“ proti uchvatitelům a vůbec každému, kdo by „chtěl dobýt zemi ležící mezi Ruskem a NATO“, řekl Lukašenko. Netýká se to ale podle něj pouze Rusů, ale také Evropanů nebo Američanů.
Není to poprvé, co se běloruský vůdce tímto způsobem vymezuje proti případné agresi vůči jeho zemi. Začátkem února vstoupil v platnost nový zákon, podle kterého bude přítomnost ozbrojenců z cizího státu, kteří použijí zbraně proti Běloruské republice, považována za důvod k vyhlášení války. Podobná situace nastala na poloostrově Krym, než jej v březnu loňského roku anektovala Ruská federace.
Čtěte také: Cizí ozbrojenci v zemi? To je vyhlášení války, říká Bělorusko
Prezident v rozhovoru také prohlásil, že už není posledním diktátorem v Evropě. Běloruský vůdce tak často bývá označován v západních státech. „Existují diktátoři, kteří jsou o něco horší než já, ne? Já jsem teď menší zlo,“ řekl a patrně tím odkazoval na ruského prezidenta Vladimira Putina.
Lukašenko mluvil dále o ozbrojeném konfliktu na Ukrajině, do jehož řešení se Bělorusko zapojilo a poskytlo v únoru neutrální půdu pro mezinárodní summit. Pokud chtějí Spojené státy krizi zažehnat, bez aktivní role Washingtonu to podle něj nepůjde. „Bez Ameriky nebude Ukrajina nikdy stabilní,“ citovala slova běloruského prezidenta státní agentura Belta.
Stále podle něj existuje šance na to, aby Ukrajina vyšla z konfliktu jednotná a územně celistvá. V souvislosti s tím zdůraznil, že musejí být dodržovány minské dohody a „Kyjev musí učinit vstřícné kroky“.