Na Ukrajině Rusové nejsou, tvrdí Putin. Na Krymu byli, přiznal

Ruský prezident Vladimir Putin obvinil ukrajinskou vládu z použití vojenské síly proti civilistům, což považuje za zločin. V televizní debatě dále vyloučil, že by v oblasti působili ruští vojáci.

„Místo dialogu došlo k tomu, že na civilní obyvatelstvo poslali tanky a letectvo, to je závažný zločin,“ prohlásil prezident na adresu ukrajinské vlády. Debatu s občany vysílalo v přímém přenosu několik ruských televizních stanic. 

Putin vyloučil, že by na východu Ukrajiny působili ruští vojáci, jak tvrdí Kyjev. „Jsou to nesmysly. Na východě nejsou ruské jednotky ani žádné speciální jednotky. Jsou to pouze místní občané. Pánové této země a hospodáři, kteří nemají kam odejít,“ uvedl.

Ukrajinská vláda zahájila „protiteroristickou“ operaci v úterý. Reagovala tím na postupné obsazování východoukrajinských měst proruskými separatisty.

Putin tvrdí, že ruské obyvatelstvo Doněské a Luhanské oblasti se pouze brání vlně ukrajinského nacionalismu. „Nacionalistické oddíly stále více hrozí použitím síly, a tak se lidé také začali ozbrojovat,“ řekl.

Současnou krizi podle Putina odstartoval protiústavní převrat proti prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, který odmítl podepsat asociační dohodu s Evropskou Unií. Moci v zemi se podle něj nelegálně chopila vláda, která „táhne do propasti celou zemi“ a nerespektuje vůli občanů.

„Místa gubernátorů a vedoucích činitelů v regionech obsadili kyjevští prominenti a oligarchové. Proto lidé chtěli své vlastní lídry. Ty státní moc poslala do vězení,“ sdělil Putin svůj pohled na vývoj v regionech, které se staví proti Kyjevu.

 "Rada federace Ruska dala (ruskému) prezidentovi právo nasadit ozbrojené síly na Ukrajině. Pevně doufám, že nebudu nucen toto právo využít a že politickými a diplomatickými prostředky se nám podaří vyřešit všechny nejnaléhavější aktuální problémy Ukrajiny."

Jediným řešením situace je podle ruské hlavy státu diplomacie a demokratický dialog, případné nasazení ruské armády ale nevyloučil. „Doufám, že nebudu muset využívat práva nasadit armádu, který mi dala horní komora parlamentu. Věřím, že se krize na Ukrajině vyřeší diplomaticky,“ prohlásil Putin. Připomněl také že o krizi dnes v Ženevě jednají zástupci Ukrajiny, Ruska, Evropské unie a Spojených států.  

Chci, aby Krym pocítil, že patří k Rusku

Putin se ve více než hodinovém přímém přenosu vyjádřil také k odtržení poloostrova Krym od Ukrajiny a jeho připojení k Rusku. Západ a Ukrajina tvrdí, že připojení Krymu bylo dlouhodobým záměrem Moskvy.

„Rusko nikdy neplánovalo vojenské anexe ani vojenské akce na Krymu. Chtěli jsme budovat standardní mezistátní vztahy s Ukrajinou na základě dnešních politických reálií,“ vyloučil prezident podezření.

Zopakoval, že Moskva pouze bránila krymské Rusy. „Hrozba vůči ruskojazyčnému obyvatelstvu byla zcela hmatatelná a konkrétní, proto lidé požádali Rusko o pomoc,“ řekl. „Bez toho, aby to chtěli samotní Krymané by to to nebylo možné,“ dodal a vůbec poprvé připustil, že na Krymu zasahovala ruská armáda. „Naše jednotky se musely postavit za místní domobranu. Jednali velmi korektně, ale rozhodně a profesionálně, “ řekl.

Slíbil, že Krym pocítí výhody připojení k Rusku. To mimo jiné znamená rychlé obnovení provozu bank, investice do infrastruktury a zvýšení důchodů a platů státních zaměstnanců. Obyvatelé Sevastopole, kteří pokládali dotazy prostřednictvím telemostu, po tomto prohlášení nadšeně skandovali „Děkujeme! Děkujeme!“

NATO se příliš rozrostlo, Aljašku nechceme

Dotazy v průběhu pořadu se týkaly řady témat, která se situací na Ukrajině souvisejí nepřímo. Putin se mimo jiné vyjádřil o rozšiřování NATO směrem k ruským hranicím. „Jednou se nám slíbilo, že po sjednocení Německa se NATO nebude rozrůstat dál na východ. Pak začalo rozšiřování o bývalé země Varšavské smlouvy, pobaltské země a bývalé sovětské republiky,“ rekapituloval prezident.

Dodal, že kdyby se součástí NATO stala také Ukrajina i s Krymem, Aliance by odřízla Rusko od černomořského regionu. „Lodě NATO by kotvily v přístavu ruské slávy Sevastopolu. Pociťovali jsme to jako vytlačování Ruska z regionu posetém kostmi ruských obětí,“ zdůvodnil negativní postoj Kremlu. 

„Když se infrastruktura NATO přibližuje k našim hranicím, musíme i my přijmout opatření. Nikdo nás nemůže zbavit tohoto práva,“ upozornil. Ohradil se také proti umístění raketového štítu USA ve východní Evropě. Kritizoval Spojené státy za to, že Rusku nechtějí poskytnout žádné písemné záruky. Jediným výsledkem rozmisťování obranných systémů v Evropě budou podle Putina „závody ve zbrojení“.

Putin ve vysílání také zažertoval, když komentoval údajný plán připojit k Rusku Aljašku, která dříve patřila k ruskému území. „K čemu by nám byla Aljaška? Sedmdesát procent našeho území je na severu. Aljaška je totéž, taky je tam velká zima, takže o tom neuvažujeme,“ řekl se smíchem.