Nikdo nemohl prověřit prodloužení metra za 27,1 mld
nejdražší stavba bez kontroly
Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nemohl kvůli omezení své působnosti v zákoně prověřit prodloužení metra za 27,1 miliardy korun. Přitom šlo o jednu z nejdražších staveb poslední doby. Podle úřadu to dokládá potřebu rozšíření jeho pravomocí. ČTK to sdělila Jana Gabrielová z odboru komunikace NKÚ.
Nyní může úřad kontrolovat hospodaření se státním majetkem, podle chystané novely by mohl prověřovat hospodaření s veřejným majetkem či majetkem státních firem a samospráv.
„Je neuvěřitelné, že takto ohromný balík veřejných prostředků nepodléhá žádné externí kontrole,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala.
Nový úsek se čtyřmi stanicemi na trase A pražské metra byl zprovozněn 6. dubna letošního roku. „Výstavba měla stát 22,6 miliardy korun. V době schválení projektu byly tyto přepokládané náklady o pětinu navýšeny na 27,1 miliardy,“ uvedla Gabrielová.
V případě prodloužení metra NKÚ podle Gabrielové předpokládal, že část nákladů bude moci prověřit, protože stavba bude dotována částkou 7,4 miliardy z fondů Evropské unie. V době kontroly ale dotace proplacena nebyla. „NKÚ nemohl prověřit, jak Dopravní podnik hlavního města Prahy s většinou těchto prostředků hospodařil a jestli je využil skutečně účelně a hospodárně, protože to neumožňovalo nastavení měřitelnosti celkové prospěšnosti akce a hlavně podle současného znění zákona o NKÚ se na ně nevztahuje kontrolní působnost NKÚ.“ oznámila.
„Je neuvěřitelné, že takto ohromný balík veřejných prostředků nepodléhá žádné externí kontrole,“ uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala. „Myslím, že vývoj situace kolem kontroly prodloužení metra A je dobrým argumentem pro rozšíření působnosti NKÚ na kontrolu skutečně všech veřejných prostředků,“ doplnil.
„Kontroloři při plánování vycházeli mimo jiné z projektové dokumentace, podle které mělo být v době kontroly zmíněných 7,4 miliardy, již proplaceno z evropských fondů, případně alespoň předfinancováno ze státního rozpočtu. V tom případě by NKÚ hospodaření s těmito prostředky prověřit mohl,“ uvedla Gabrielová. „Ve skutečnosti ale do doby ukončení kontroly veškeré výdaje hradil dopravní podnik z vlastních peněz nebo prostředků poskytnutých městem,“ doplnila.
NKÚ nemohl prověřit vícepráce
NKÚ nemohl prověřit třeba takzvané vícepráce, jež často navyšují cenu veřejných zakázek. Dopravní podnik totiž podle kontrolorů zařadil vícepráce do nákladů, na které nebude požadovat evropské dotace. „Tyto výdaje, které u infrastrukturních projektů bývají problematické z pohledu jejich účelnosti, hospodárnosti a legality – zejména postupy při zadávání dodatečných stavebních prací, tak zůstanou mimo stávající kontrolní působnost NKÚ,“ píše se ve zprávě úřadu.
Legislativní rada vlády na konci června schválila návrh novely zákona o NKÚ, která má upravit právě rozšíření pravomocí. Novela avazuje na změnu ústavy, kterou loni schválila Sněmovna a kterou čeká projednání v Senátu. Podle současného znění ústavy kontroluje NKÚ hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Nově by měl kontrolovat hospodaření s veřejnými prostředky a prostředky z veřejných rozpočtů a také hospodaření s majetkem firem s majetkovou účastí státu nebo územního samosprávného celku. Někteří odpůrci rozšíření kontrolních pravomocí poukazují na to, že na samosprávy tak dolehnou další kontroly a že je to zatíží.