Sankce jsou bezzubé. Devět mužů kremelské mafie chybí

Sankce Evropské unie a USA proti Rusku se minuly účinkem, protože se netýkají správných osob. Aby Západ Rusko citelně zasáhl, musí zmrazit „Putinův válečný kabinet“, napsal ve svém komentáři pro list The New York Times ruský disident a politický soupeř prezidenta Vladimira Putin Alexej Navalnyj. 

Jeho seznam čítá devět prominentů Putinova režimu. Je mezi nimi na příklad Alexej Miller, ředitel společnosti Gazprom. Nechybí ani jeden z nejbohatších lidí světa Roman Abramovič, známý jako majitel londýnského fotbalového klubu Chelsea a další. Kromě skupiny spřátelených oligarchů mají být v hledáčku Západu také členové ruského parlamentu, představitelé prezidentské strany Jednotné Rusko a Putinovi lidé ovládající média.

Navalného seznam čítá tato jména: Gennadij Timčenko, šéf společnosti Volga Group, Jurij Kovalčuk, finančník a údajně Putinův osobní bankéř, Vladimir I. Jakunin, šéf Ruských drah, Roman Abramovič, majitel Chelsea, Ališer Usmanov, spolumajitel FC Arsenal, Igor Sechin, šéf Rosněft, Alexej Miller, šéf Gazprom, Arkadij a Boris Rotenbergovi, spolumajitelé firmy SGM dodávající služby pro Gazprom, bývalí Putinovi sparring partneři v judu

Navalného text vyšel den před začátkem dnešního summitu Evropské rady, kterému bude téma sankcí vůči Rusku dominovat. Evropští lídři v posledních týdnech několikrát jasně vyjádřili, že nesouhlasí s připojení ukrajinského poloostrova Krymu k Rusku. Jejich dosavadní aktivita však podle Navalného nemá efekt.

„Evropská unie uvalila sankce na 21 lidí, Spojené státy na sedm dalších, ale většina z těchto vládních představitelů nemá v Rusku výrazný vliv. Nemají významné investice v zahraničí a nejsou ani významní pro Putina,“ vysvětluje Navalnyj, proč dosavadní kroky Západu nemohly změnit ruský postup na Krymu. "Po všech těch silných slovech západních politiků tohle budí v Rusku posměch," píše.

Německá kancléřka Angela Merkelová před cestou na summit prohlásila, že Evropa pošle do Ruska „rezolutní odpověď“. Očekává se, že touto odpovědí bude rozšíření seznamu osob, na které se budou vztahovat sankce. Dalším krokem, o němž Merkelová hovořila, je vyhlášení ekonomických sankcí v případě další eskalace konfliktu.

Podle ruského disidenta je správná první varianta. „Sankce se musí primárně zaměřit na nejbližší okruh Putina, kremelskou mafii, která parazituje na státním majetku,“ píše Navalnyj.

Jakou odpověď Putinovi evropští lídři nakonec pošlou bude patrně jasné až po čtvrtečním jednáním. Skeptické hlasy nicméně upozorňují, že evropské státy se do zmrazení ekonomických vazeb s Ruskem příliš nehrnou, protože by tím ohrozily vlastní hospodářství.