Když bude Zeman kandidovat, půjdu proti němu, řekl Švejnar

Ekonom a profesor na Kolumbijské univerzitě v New Yorku Jan Švejnar znovu nevylučuje kandidaturu na příštího prezidenta České republiky. Podle něj by se měla již ukončit éra Klausů a Zemanů, dobrý prezident by podle ekonoma neměl společnost rozdělovat, ale stmelovat. Kritizoval především Zemanův příklon na východ. Švejnar, který se snažil stát prezidentem už dvakrát, to řekl v rozhovoru pro páteční Lidové noviny.

„Pokud by to Zemanovi zdraví dovolilo a znovu by kandidoval a pokud by toto otáčení na Východ pokračovalo a byly zpochybňovány demokratické principy, ano, pak bych byl připraven vyzvat současného prezidenta k souboji. Není neporazitelný,“ řekl pro Lidové noviny Švejnar. Třiašedesátiletý ekonom se neúspěšně ucházel o post prezidenta již v roce 2008, kde v nepřímé volbě prohrál s Václavem Klausem. Z přímé volby v roce 2013 odstoupil před začátkem kampaně.

Na současném prezidentovi se Švejnarovi nelíbí především jeho orientace na východ a považuje ji za nebezpečnou, podle něj mají Češi od druhé světové války s Východem špatné zkušenosti. „Člověk, který byl Evropanem s velkým E, je najednou silně provýchodní a zaujímá kritický postoj k Evropě a Americe, našim spojencům. Jde o neočekávanou otočku,“ říká Švejnar o Zemanovi v LN.

Švejnar v roce 2008 prohrál s Václavem Klausem až při třetím hlasování druhého kola, nepovažuje tak prohru za neúspěch. Podle něj jsou si bývalý i současný prezident v lecčems podobní. „Miloš Zeman a Václav Klaus mají mnoho společného. Zejména geopolitickou orientaci na Východ a kritiku západních spojenců,“ kritizuje je Švejnar. „Už bychom měli ukončit vlády Klausů a Zemanů a vydat se jako společnost směrem do budoucnosti. Měli bychom být v evropské politice vlivnější a spoluurčovat dění v Evropě a ve světě,“ dodává.

Příchutě měsíce zatím docela dobře vycházejí. Halík – duben, Horáček – květen, Švejnar – červen. Kdo to bude v červenci, Pospíšil?

— Erik Best (@ErikBest) 3. června 2016

„Jsme společnost, která stále hledá cestu, jak naplnit svůj potenciál. Máme potenciál dokázat mnohem víc, než jsme doposud dokázali,“ věří Švejnar. Své vize chtěl naplnit i v roce 2013 při první přímé volbě prezidenta v historii republiky. Nedohodl se však s ČSSD a z klání odstoupil. Podle něj bylo důvodem to, že se tehdy voleb účastnili kvalitní kandidáti a také nedostatek financí na kampaň.

Čtěte také: Horáček: Proč chci na Hrad? Chci Povstání úcty a lásky

Švejnar chtěl tehdy kandidovat jako nezávislý kandidát, nezávislost má pro něj stále velkou hodnotu: „Politická nezávislost má hodnotu, na druhé straně: podpora jedné či více politických stran může být výraznou výhodou. Při takové podpoře by měl kandidát větší šanci společnost stmelovat, ne ji rozdělovat.“ Dobrý prezident nemá podle ekonoma společnost rozdělovat.

Ke Švejnarově záměru se vyjádřil i prezident Miloš Zeman. „Honzu Švejnara znám celou řadu let a myslím si, že je to docela sympatický americký ekonom. Na druhé straně si myslím, že libovolný kandidát na českého prezidenta musí mít odvahu žít v této zemi, vyjadřovat se pravidelně k problémům této země ať už vnitřní nebo zahraniční politiky, a ne se vynořit jednou za pět let a oznámit, že chce kandidovat na prezidenta. Je to trochu málo,“ řekl Zeman na tiskové konferenci v Třeboni, kde ukončil třídenní návštěvu Jihočeského kraje.

Čtěte také: ‚Ušpiníme se Babišem?‘ Švejnarův institut rozhádalo jeho pozvání