Chovanec: Afghánce je třeba vracet do bezpečných částí země

Evropská unie by měla jednat s vládou v Kábulu o vracení afghánských migrantů do bezpečných částí této země, myslí si ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). Novinářům to řekl na okraj dnešní mimořádné ministerské schůzky k migraci v Bruselu. Česká republika ani Slovensko současně nepočítají s tím, že by v letošním roce přijaly uprchlíky v rámci jejich přerozdělování mezi členskými státy EU. Uvedli to zástupci obou zemí, tedy Chovanec a Robert Kaliňák.

Podle Chovance by Evropská unie by měla jednat s vládou v Kábulu o vracení afghánských migrantů do bezpečných částí této země. Německá rozvědka BND nedávno upozornila, že afghánští převaděči vytvořili pro dopravu běženců do Evropy profesionální síť. Německý list Frankfurter Allgemeine Zeitung citoval šéfa Spolkové zpravodajské služby (BND) Gerharda Schindlera, podle kterého tato síť sahá z Afghánistánu přes Turecko až do Řecka, Itálie a Francie.

Návrh závěrů připravených pro dnešní schůzku uvádí, že země by měly své kapacity pro přijetí prvních uprchlíků oznámit už za týden, tedy 16. listopadu. Zdůrazněna v nich je také nutnost posílit vznik hotspotů tak, aby jejich systém pracoval do konce tohoto měsíce.

„Naši lidé v Řecku a v Itálii hlásí, že ten stav je naprosto tristní. V současné době ten systém není funkční,“ poznamenal při příchodu před novináři Chovanec. Přemístění podle něj není možné, protože migranti zatím nejsou v Řecku registrováni.

V době, kdy do EU denně přicházejí tisíce lidí se zatím podařilo v rámci systému přesunout jen několik desítek osob. Chovanec v průběhu schůzky novinářům řekl, že kritika nefunkčnosti hotspotů a přístupu Řecka a Itálie k nim zněla na jednání od naprosté většiny členských zemí. Podle českého ministra by hotspoty – pokud by měly být funkční – musely mít kapacitu celkem asi 100.000 lidí, které by po dobu registrace mělo být možné omezit na osobní svobodě.

Slovenského ministra Kaliňáka připravený návrh závěrů překvapil. „Je to mimořádná rada. A nic mimořádného jsem si tam nepřečetl,“ poznamenal. Ti, kdo návrh připravili, se podle něj zatím „nepotkali s realitou“. Také podle něj hotspoty v zásadě stále nefungují. „Na ostrově Lesbos je hotspot schopen odbavit deset migrantů denně,“ upozornil Kaliňák.

Česko už podle svého ministra vnitra oznámilo, že v příštím roce by mohlo přijmout asi 35 procent – podle Chovance přibližně 900 lidí – z celkového počtu migrantů, které by mělo za dva roky v rámci systému kvót převzít. Česko by mělo do roku 2017 přijmout a rozhodnout o žádosti o azyl celkem 2691 Syřanů, Iráčanů a Eritrejců. „Ale bude to záviset na tom, zda se podaří systém hotspotů rozběhnout, zda to bude fungovat,“ upozornil Chovanec a připomněl, že Česko může případně z bezpečnostních důvodů také konkrétní osoby odmítnout.

Český ministr vnitra také upozornil, že návrh závěrů už připouští i možnost omezení migrantů na svobodě do doby, než budou registrováni. Návrh tuto variantu zmiňuje jako „poslední možnost“, jak zajistit spolupráci uprchlíků při snaze o jejich registraci.

Migranti mají být nyní přerozdělováni jen z Řecka a z Itálie, celkem se program má za dva roky týkat 160.000 osob. Existuje v něm však 54.000 neurčených míst, neboť Maďarsko se odmítlo stát třetí zemí, odkud by mohli být uprchlíci přesouváni jinam.

Švédsko už ale dalo najevo, že by země EU měly i jemu situaci ulehčit využitím právě této „rezervy“. Jak dnes při příchodu upozornil švédský ministr pro migraci Morgan Johannson, žádná země EU v posledních letech neudělala víc. „Ale i to, co Švédsko zvládne, má své hranice. Naše kapacity jsou vyčerpány,“ upozornil ministr.

Jeho země tak prý bude muset příchozím říkat, že není schopna zajistit například ubytování. „To se nám dosud nikdy nestalo, a tak jsme EU požádali o pomoc,“ vysvětlil švédský ministr.