Zahraniční média jako agenti. Putin podepsal novelu zákona
Ruská zbraň na novináře
NOVÉ
Foto: Shutterstock
Rusko v sobotu završilo proces schvalování novely zákona, podle které mohou být zahraniční média působící v zemi klasifikována jako takzvaní zahraniční agenti. Kontroverzní dokument, který již přijaly obě komory parlamentu, podle agentury TASS podepsal prezident Vladimir Putin. O označení bude rozhodovat ministerstvo spravedlnosti. Mediální organizace-zahraniční agent mimo jiné bude muset úřady pravidelně informovat o svém hospodaření a zveřejnit svůj nový status.
Moskva začala novelu připravovat v době, kdy v USA zesílil tlak na televizi RT (Russia Today) financovanou Kremlem, aby se zaregistrovala u amerického ministerstva spravedlnosti podle amerického zákona o registraci zahraničních agentů (FARA). RT tak učinila na začátku minulého týdne a napříště musí ve svých materiálech publikovaných v USA uvádět, že jde o sdělení „jménem“ ruské vlády.
Ruskou novelu minulý týden jednomyslně schválila Státní duma (dolní komora parlamentu), kterou tento týden následovala horní komora, Rada federace. V Rusku platí zákon o zahraničních agentech už pět let, dosud se však vztahoval jen na neziskové organizace financované ze zahraničí.
Novou právní úpravu mimo jiné kritizovala Rada pro lidská práva působící při Kremlu, podle níž může nyní ministerstvo spravedlnosti dle vlastního uvážení vybírat, která média status zahraničních agentů dostanou. Kritika zazněla také od organizací Amnesty International a Human Rights Watch. Moskva už údajně upozornila první možné cíle novely: rozhlasové stanice Hlas Ameriky a Rádio svobodná Evropa, které financuje americký Kongres.
Ve Spojených státech pod FARA, který vznikl v reakci na nacistickou propagandu za druhé světové války, spadají všechny společnosti nebo osoby kontrolované či financované zahraničními vládami a věnující se politické činnosti. Registrovaných je podle něj 221 ruských skupin, včetně cestovních kanceláří, doručovací služby a několika finančních institucí, napsal zpravodajský web BBC.
RT dlouho registraci odmítala, neboť tvrdí, že funguje „z veřejných zdrojů“, podobně jako BBC nebo německá Deutsche Welle. Pokud by se chtěla ruská televize statusu agenta vyhnout, musela by odtajnit své účetnictví, složení řídících orgánů a předložit důkazy o nezávislosti na ruské vládě.
