Unikl islamistům. V hromadném hrobu předstíral, že je mrtvý
Svědectví šiítského vojáka
Kolik jich tenkrát v červnu džihádisté z Islámského státu postříleli, to irácký voják Ali Hussein Kadhim neví přesně. Možná i 1700, jak hrdě prohlašují islamisté. Organizace Human Rights Watch hovoří o masakru až 770 šiítských vojáků. Kadhim zásah kulkou jen předstíral. Ležel v hromadném hrobě mezi mrtvými kamarády, a pak se mu podařilo uprchnout. Jeho svědectví přinesl list The New York Times.
V momentě, kdy extrémisté z Islámského státu dobývali v polovině června druhé největší iráckém město Mosul, stahovali se z vojenské základny v Tikrítu američtí vojáci. Ti na tamní základně Speicher cvičili irácké vojáky. ,,Byli jsme bez velení, a tak jsme se také rozhodli odejít,“ vzpomíná třiadvacetiletý Iráčan Ali Hussein Kadhim. Skupina tří tisíc vojáků se tedy v civilu vydala směrem k Bagdádu. Už po pár kilometrech ale narazili na obrněná vozidla a přibližně padesátičlennou skupinu bojovníků z Islámského státu.
,,Řekli nám, ať se nebojíme, že nás vezmou s sebou do Bagdádu. Ale napálili nás,“ vypráví Kadhim. Muži je místo toho odvezli do palácového komplexu v Tikrítu. Zde je organizovali podle sekt. Sunnitům bylo dovoleno, aby se za svou službu vládě káli, šiíté byli odsouzeni k smrti. Jako čtvrtý v řadě stál Kadhim. ,,Zastřelili prvního z mé řady a já ucítil jeho krev na svém obličeji...“ Pak kulka zasáhla také Kadhima a on spadl do čerstvě vykopané jámy, píše The New York Times.
Až na to, že jej žádná kulka nezasáhla. Kadhim zranění jen předstíral. Při plném vědomí ležel mezi stovkami mrtvých těl a slyšel kroky. Extrémisté z IS pomalu procházeli mezi zastřelenými. ,,Uviděli jednoho, který ještě dýchal a shodli se na tom, že jej nechají trpět a vykrvácet, protože je to bezvěrec,“ popisuje Kadhim.
Čtěte také: Proč islamisté zajatcům stínají hlavy? Zasévají strach
Třiadvacetiletý voják čekal, dokud se nesetmí. Pak se plazil k nedaleké řece Tigris, kde mu rákosí poskytlo trochu úkrytu. Na břehu řeky narazil na Abbase, vážně zraněného vojáka ze Speicheru. Se zraněným strávil Kadhim tři dny, během nichž jedl jen hmyz a rostliny a plánoval další část svého útěku. Abbas jej prosil, aby se pro něj vrátil a aby vyprávěl, co tu zažil, protože se to svět musí dozvědět.
Třetí noc se muž s Abbasem rozloučil a vstoupil do ledové řeky. I přes silný proud se mu podařilo přeplavat na druhý břeh, odkud pokračoval dále na sever, až narazil na opuštěnou rákosovou chatku. V ní přečkal noc a druhý den ráno doputoval k sunnitským obydlím. Tamní obyvatelé jej na krátko vzali pod svou střechu a dali mu první pořádné jídlo po mnoha dnech: vejce a jogurt.
Rodina se nicméně bála, že by u nich mohl být voják vypátrán, a raději jej převezli do jiné vesnice ke známým. U nich strávil Kadhim následující tři dny. V dalším městě Al Alam se mladého muže ujal sunnitský kmen sheikh. Po uplynutý dvou týdnů jej jeho příslušníci doprovodili do autonomní kurdské oblasti Arbíl. Zde se Kadhim setkal se svým strýcem, který pro něj přiletěl z Najafu. Spolu se konečně vydali domů.
Čtěte také: Vyrazil se synem na výlet. Pak se ozval z tábora islamistů
,,Byl jsem zarostlý a pohublý. Vlastní dcera mě nepoznala a utekla přede mnou,“ říká Kadhim. Po zveřejnění svého příběhu se Kadhimovi neustále ozývají příbuzní vojáků, kteří byli také v Speicheru.
Islámský stát hrdě prohlašuje, že při masakru na vojenské základě zemřelo až 1 700 šiítských vojáků. Kadhim odhaduje, že je toto číslo bohužel reálné.
Organizace Human Rights Watch na základě satelitních snímků a fotografiích, které zveřejnil Islámský stát, hovoří o 560 až 770 mrtvých, píše The Time.
Neštěstí na letecké základně Speicher, která dříve sloužila jako americká vojenská základna, je bezesporu jedním z největších zvěrstvech, kterého se Islámský stát dopustil. Zvláštní vyslanec OSN v Iráku Nickolay Mladenov nejen z toho důvodu vyzval Irák, aby neštěstí nezávisle vyšetřil.
Čtěte také: Kdo platí radikály z Islámského státu? Prý nikdo, stačí jim ropa