Česko se chce soudit s Norskem kvůli odebraným dětem
Česko chce být účastník sporu
Ministerstva zahraničí a práce se pokusí podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka vstoupit jako účastník do řízení u norského soudu v kauze synů Evy Michalákové. Záměr se chystá představit na dnešním jednání kabinetu. Adopce dvou dětí odebraných tamními úřady je podle ČR nepřípustná.
Norská sociální služba Barnevernet odebrala českým rodičům syny Denise (ročník 2005) a Davida (2008) v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. To se nepotvrdilo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů.
Norské úřady loni v září rozhodly o zbavení matky rodičovských práv a adopci mladšího hocha. Eva Michaláková se odvolala, soud by se měl konat koncem února. „Využijeme institutu norského práva, jehož smyslem je umožnit veřejným subjektům vstupovat do soudních řízení a obhajovat v nich širší veřejný zájem,“ řekl Zaorálek.
Norský právní řád prý neupravuje přímo vstup cizího státu do vnitrostátního řízení, ale ministr věří, že soud pokusu o intervenci vyhoví. Na jednání pak chtějí české úřady poukázat na dvě vady v postupu norských úřadů. „Domníváme se, že v situaci dětí Michalákových je nepřípustná adopce v cizí zemi,“ uvedl Zaorálek. Takový postup podle něj není v souladu s úmluvou o právech dítěte.
Druhé pochybení vidí ministr v tom, že úřady odpíraly Michalákové styk s dětmi, přestože o něj jevila zájem. „Dnes požádám vládu, aby mi s tímto postupem dala souhlas,“ řekl Zaorálek.
Čtěte také: Výjimka pro Čechy? Zeman chce s Norskem smlouvu o odebírání dětí
Pokud by Michaláková s nynějším odvoláním neuspěla, může se obrátit na další norské soudní instance. Po skončení všech těchto řízení pak může jít k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Členové české vlády už dřív řekli, že by ji tam Česká republika podpořila.
Zemanova smlouva je v rozporu s mezinárodním právem
Zaorálek dnes také prohlásil, že smlouva o vydávání dětí, kterou prezident Miloš Zeman navrhuje uzavřít s Norskem, je v rozporu s mezinárodními smlouvami a nevyhovuje některým zásadám mezinárodního práva. Ministerstvo k ní má vážné výhrady.
„Konkrétně je dle mého v rozporu s úmluvou o právech dítěte, protože ten návrh vůbec nezohledňuje zásadu nejlepšího zájmu dítěte,“ řekl Zaorálek na tiskové konferenci.
Do rozporu se dostává i s úmluvou o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí. „Ta přiznává v těchto ohledech pravomoc orgánům bydliště dítěte,“ uvedl Zaorálek. Další problém vidí Zaorálek i v retroaktivitě, tedy tom, že by smlouva měla platit i pro případy předcházející její ratifikaci.